#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Královně Alžbetě II. klesl dramaticky příjem, kvůli pandemii. Celkem zchudla o 600 milionů korun 

24. června 2021

Britská královna Alžběta II. utrpěla v důsledku pandemie značné finanční ztráty. Pandemické uzavírky a omezení cestování způsobily 53procentní pokles jejího příjmu z turistického ruchu v Buckinghamském paláci a na hradě Windsor, stejně jako ve své skotské rezidenci a dalších místech. Tyto královské objekty jsou obyčejně turistům přístupné. Během pandemie tak klesly příslušné tržby Jejího Veličenstva z 20,2 milionu liber na 9,4 milionu liber.

Královna ale strádat nebude. Členové britské královské rodiny jsou totiž placení jak ze soukromých zdrojů, tak z britských veřejných rozpočtů. Je třeba připočíst rozsáhlý majetek, zejména právě nemovitostní, který se v rámci šlechtického rodu dědí z generace na generaci. Královna Alžběta II. a její potomstvo jsou placeni ze tří zdrojů. V rámci veřejných rozpočtů se jedná o takzvaný svrchovaný grant. Soukromé prostředky pak zajišťují rozpočty Vévodství cornwallského a Vévodství lancasterského.

Počínaje rokem 2012 se prostřednictvím zmíněného svrchovaného grantu hradí královniny oficiální výlohy a také náklady spojené s údržbou sídel a paláců, které královská rodina obývá. Svrchovaný grant spravuje britská vláda na roční bázi. Grant z části tvoří finanční výnos z „majetku Koruny“, tedy zejména z rozsáhlého portfolia nemovitostí či farem. Tento majetek ročně generuje výnos za stovky milionů liber. Technicky sice „majetek Koruny“ náleží vládnoucímu panovníkovi či panovnici, v praxi se však o jeho či její soukromý majetek nejedná. Nemůže jej prodat nebo přímo disponovat výnosy z něj. Majetek spravuje nezávislá správní rada.

Například ve fiskálním roce 2018 až 2019 činil objem svrchovaného grantu 82,2 milionu liber, což je v přepočtu dle nynějšího kurzu zhruba 2,4 miliardy korun. V daném fiskálním roce šla podstatná část této sumy, v přepočtu dle nynějšího kursu bezmála jedna miliarda korun, na renovaci Buckinghamského paláce. Prostředky ze zbývající v přepočtu zhruba 1,4 miliardy korun pak pokryly například cestovní výlohy členů královské rodiny nebo mzdy dvorního služebnictva.

Finanční příjem, který skutečně náleží královně, zahrnuje soukromá podkladnice. Do ní míří výnos Vévodství lancasterského, tedy souboru nemovitostí, pozemků a dalšího majetku. Například v roce 2018 dosahoval tento výnos v přepočtu zhruba 600 milionů korun. Královna Alžběta II. a donedávna i její zesnulý choť pokrývají z tohoto výnosu své dodatečné výdaje, nad rámec těch již uvedených. Královna z tohoto zdroje také hradí výlohy svých dětí, prince Andrewa, prince Edwarda a princezny Anny, spojené s jejich oficiálním reprezentováním královské rodiny po celém světě.

Princ Charles je ovšem vyplácen z jiné pokladnice, a sice z té Vévodství cornwallského. Jeho výdaje a také výdaje choti Camilly Parker Bowlesové tato pokladnice pokrývá z 90 procent. Princ z těchto zdrojů také pokrývá výdaje svých dětí a jejich chotí, tedy prince Williama a Kate Middletonové a do prvního loňského čtvrtletí také prince Harryho a Meghan Markleové. Ve fiskálním roce 2019 až 2020 činil výnos „cornwallské pokladnice“ v přepočtu zhruba 660 milionů korun. Princ Charles a jeho choť a děti ovšem v daném roce získali také dohromady v přepočtu zhruba 60 milionů korun ze zmíněného svrchovaného grantu.

Majetek královny Alžběty II. se v roce 2020 propadl v přepočtu o zhruba 600 milionů korun na 10,5 miliardy korun. To mimochodem znamená, vyjdeme-li z čísel české mutace časopisu Forbes, že celkem šestnáct Čechů o sobě může říkat, že v roce 2020 byli bohatší než britská královna. Pokud by nejbohatší z Čechů, Petr Kellner, v březnu tragicky nezahynul, bylo by jich dokonce sedmnáct. Pavel Bouška, majitel firmy Vafo Praha, která vyrábí krmivo pro psy a kočky pod značkami Carnilove a Brit, je pak úplně stejně bohatý jako britská královna.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře