Po zesnulé královně Alžbětě II. zůstalo dědictví čítající v přepočtu zhruba 12,2 miliardy korun. Takový majetek by stačil na 24. místo v aktuálním žebříčku nejbohatších Čechů dle časopisu Forbes. Nyní připadne nástupci královny na trůni, jejímu prvorozenému synovi, králi Karlu III.
Tento majetek tvoří královniny investice, sbírka umění, klenoty a šperky a v neposlední řadě nemovitosti jako zámek Balmoral či venkovské sídlo Sandringham.
Alžběta II. sama zdědila po své matce, Královně Matce, která zemřela roku 2002, majetek za zhruba 1,7 miliardy korun. Sestával se sbírky známek a umění, včetně třeba maleb Monetových, porcelánu, šperků a klenotů, ale také koní nebo sbírky Fabergého vajec. Na základě zvláštní klauzule byla Alžběta II. osvobozena od dědické daně z tohoto majetku. Nyní se stejná klauzule uplatní na majetek, který po ní dědí Karel III. Dědická daň činí v Británii 40 procent. Výjimku, která od daně osvobozuje členy královské rodiny, prosadila roku 1993 vláda ministerského předsedy Johna Majora. Snažila se tím předejít postupné erozi bohatství královské rodiny.
Monarchie jako taková ale drží daleko rozsáhlejší majetek, sestávající zejména z nemovitostí. V loňském roce dosáhla hodnota tohoto majetku hodnoty čítající v přepočtu zhruba 680 miliard korun. Sestává z nemovitostí samotné Koruny – neboli „Crown Estate“ –, dále pak z Buckinghamského paláce, nemovitostí Vévodství cornwallského i toho lancasterského, z Kensingtonského paláce a z nemovitostního majetku Koruny ve Skotsku.
Tento nemovitostní majetek však Karel III. přímo nezdědí. Královská rodina jej může využívat, ale nemůže s ním plně nakládat – fakticky je v rukou státu. Část výnosů z tohoto majetku se ovšem královské rodině vrací na základě dohody s britskou vládou v podobě státního grantu. Ten aktuálně činí 2,4 miliardy korun ročně.
Členové britské královské rodiny jsou totiž placení z části z britských veřejných rozpočtů a z části ze soukromých zdrojů. V rámci veřejných rozpočtů se jedná právě o zmíněný státní grant.
Počínaje rokem 2012 se prostřednictvím státního grantu hradily královniny oficiální výlohy a také náklady spojené s údržbou sídel a paláců, které královská rodina obývá. Státní grant spravuje britská vláda na roční bázi. Grant z části tvoří finanční výnos z „majetku Koruny“, tedy zejména z rozsáhlého portfolia nemovitostí či farem. Tento majetek ročně generuje výnos za stovky milionů liber. Technicky sice „majetek Koruny“ náleží vládnoucímu panovníkovi či panovnici, v praxi se však o jeho či její soukromý majetek nejedná. Nemůže jej prodat nebo přímo disponovat výnosy z něj. Majetek spravuje nezávislá správní rada.
Aktuálně jde podstatná část státního grantu, ročně zhruba necelá jedna miliarda korun, na renovaci Buckinghamského paláce. Prostředky ze zbývající části grantu v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun pak pokryly například cestovní výlohy členů královské rodiny nebo mzdy dvorního služebnictva.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
