Karlova korunovace může být až pětkrát dražší než ta Alžbětina

Náklady na dnešní korunovaci krále Karla III. se podle umírněných odhadů vyšplhají nejspíše na 100 milionů liber. To odpovídá 2,7 miliardy korun. Přitom korunovace Karlovy matky, královny Alžběty II., vyšla roku 1953 na 1,6 milionu liber, což v dnešních cenách odpovídá 47 milionům liber – po přepočtu do korun dle nynějšího kursu taková částka odpovídá 1,3 miliardy korun. Karlova korunovace je reálně, v očištění o inflaci, tedy více než dvakrát dražší než ta Alžbětina. A to minimálně.

Objevují se totiž odhady mnohem vyšší. Například bezpečnostní expert Mark Scoular, jenž měl na starost bezpečnostní zajištění svateb princů Williama i Harryho – náklady vyčísluje na minimálně 250 milionů liber, tedy 6,7 miliardy korun. Pak by Karlova korunovace vyšla více než pětkrát dráže než ta Alžbětina.

Důvodem reálného násobného cenového nárůstu jsou v hlavně markantně navýšené náklady na zajištění bezpečnosti celého ceremoniálu.

Tisíce policistů v ulicích a další mimořádná bezpečnostní opatření spolykají podle Scoulara zhruba 150 milionů liber, tedy přibližně čtyři miliardy korun. Bezpečnostní opatření budou nadstandardní třeba také na letištích, kde budou přistávají letadla s význačnými hosty korunovace, například z řad desítek hlav států, které si jí zúčastní.

Na Karlovu korunovaci dorazí celkově mírně přes 2000 hostů, což je ovšem čtyřikrát méně, než kolik jich bylo na Alžbětině korunovaci.

Korunovace krále Karla III. bude mít na britskou ekonomiku ale celkově převážně pozitivní dopad. Vždyť jen za návštěvy hospod a restaurací utratí hosté během probíhajícího víkendu a pondělí, mimořádně dne pracovního klidu, celkem o 104 milionů liber více, než by utratili jinak, vypočítává britské Centre for Economic and Business Research (CEBR, zde). To představuje zhruba 2,8 miliardy korun. Hospody zůstanou mimořádně otevřené déle, nebudou zavírat ve 23 hodin, jak je běžné, ale až v 1 hodinu po půlnoci. I to přispěje k zajištění extra příjmu pro britskou ekonomiku.

Další extra příjem plyne z nárůstu turistického zájmu o britské ostrovy. Podle agentury VisitBritain počty zabookovaných letenek na britské ostrovy vykazuje jen v případě návštěvníků z USA nyní v květnu zhruba desetinový nárůst oproti květnu roku 2019, což byl poslední „normální“ rok, nepoznamenaný pandemií ani bezprostředními dopady války na Ukrajině.  Desetiprocentní nárůst návštěvníků z USA podle CEBR znamená pro britskou ekonomiku dodatečný příjem 44 milionů liber, tedy 1,2 miliardy korun. Jestliže k podobnému nárůstu dojde také v případě návštěvníků z jiných zemí, dodatečné příjmy z turismu stoupnou na 233 miliard liber, tedy 6,2 miliardy korun.

Navýšené útraty v hospodách a restauracích a intenzivnější turistický ruch zajistí britské ekonomice tedy dohromady dodatečných v přepočtu devět miliard korun.

Za suvenýry a upomínkové předměty to bude dalších 245 milionů liber, tedy nějakých 6,6 miliardy korun. To už dohromady činí dohromady bezmála 16 miliard korun.

Hlavní ekonomickou „ztrátu“ celé ceremonie ale představuje mimořádný den pracovního klidu, jejž britská vláda vyhlásila v souvislosti s korunovací na pondělí, 8. května. Ten by měl britskou ekonomiku připravit o 2,3 miliardy liber, tedy 61,5 miliardy korun. To proto, že ostrovní ekonomika zkrátka nepojede naplno; byznysmeni, manažeři, zaměstnanci a další ten den zůstanou převážně doma.

Buckinghamský palác samotný udává, že korunovace přinese ekonomice přes miliardu liber, tedy zhruba 30 miliard korun. Pozitivní dopad lze předpokládat hlavně v souvislosti s pozitivním impulsem, jejž celá akce dodá Britům a jejich ochotě utrácet. Turisté ze zahraničí pak budou vykazovat o ostrovy trvaleji zvýšený zájem, neboť korunovace posílí „brand“ nejen britské monarchie jako takové, ale samotné Británie. Tyto impulsy díky svému trvalejšímu pozitivnímu dopady zajistí, že celkově by vyúčtování nákladů a výnosů korunovace mělo být ve výsledku vskutku „plusové“.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin