Průměrné ceny zůstaly výrazně pod vládním stropem, zlevnění nafty je ovšem vzhledem k redukci spotřební daně slabé
V první den stanovování maximálních cen pohonných hmot zdražil benzín v průměru celorepublikově o 3 haléře na litr, nafta zlevnila o 29 haléřů na litr, vyplývá z údajů společnosti CCS. V případě nafty se ale také částečně projevilo snížení spotřební daně.
Ceny benzínu včera zůstaly 1,52 Kč/l pod stanovenou maximální cenou, ceny nafty pak o 1,36 Kč/l pod ní. To jsou poměrně výrazné hodnoty, takže se zatím nepotvrzuje, že by se ceny pohonných hmot měly plošně přibližovat až „přilepit“ k úrovni stanoveného stropu. Na druhou stranu, prvotní zlevnění nafty se jeví být poměrně slabé vzhledem ke snížení spotřební daně z 9,95 Kč/l na úroveň jen lehce nad 8 Kč/l. Když Fialova vláda redukoval k 1. červnu 2022 spotřební daň z nafty z 9,95 Kč/l na 8,45 Kč/l, tedy v menším rozsahu, činilo zlevnění nafty u čerpacích stanic v první den platnosti opatření, 1. června 2022, hned 97 haléřů na litr, jak plyne z tehdejších dat CCS. Fialova vláda k 1. červnu 2022 ovšem o 1,50 Kč/l snížila nejen spotřební daň z nafty, ale také z benzínu, zatímco Babišova vláda včera snížila pouze spotřební daň z nafty. To tedy naftu cenově zatraktivňuje vůči benzínu, alespoň tedy v porovnání se zásahem Fialovy vlády. Dodatečná poptávka vyvolaná tímto zatraktivněním může tlumit cenový pokles.
Stanovená maximální cena by měla v dalších dnech poměrně citelně klesat, neboť výrazně klesají ceny na burze v Rotterdamu i velkoobchodní ceny Čepra; klesají, byť méně výrazně, též velkoobchodní ceny Orlenu a MOL. Z těchto čtyř cen se maximální cena pohonných hmot vypočítává.
Například v případě motorové nafty snížilo Čepro svoji velkoobchodní cenu dnes oproti včerejšku o 13,31 procent, což kopíruje vývoj na burze v Rotterdamu, Orlen a Mol dnes své velkoobchodní ceny snížily shodně o 4,82 procenta (viz tabulka níže).
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ke zvýšení schodku veřejných financí vést nemusí, protože jej může kompenzovat vyšší inkaso DPH z dražších... více
V dnech 27. února až 27. března 2026 daňové inkaso státu z pohonných hmot stouplo z důvodu války v Íránu o zhruba o 850... více
Pokud ale nedojde na odvetu Izraele za víkendový íránský útok, ceny paliv v ČR by mohly klesnout Benzín se v Česku opět... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
