#Lukáš Kovanda, Ph. D.

I přes dnešní navýšení Trumpova globálního cla z 10 na 15 %, uplatňují Spojené státy nejnižší souhrnné clo od loňského „dne osvobození“

21. února 2026

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem dnes Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Plošná patnáctiprocentní sazba začne platit 24. února minutu po půlnoci washingtonského času. Z patnáctiprocentní sazby uvalené na celý svět však je vyloučena celá řada produktů, například kovy vzácných zemin, farmaceutické přípravky, některé druhy elektroniky a samozřejmě také zboží, které podléhá sektorovým clům, jako je ocel, hliník nebo automobily. Patnáctiprocentní globální sazba nejenže respektuje prakticky všechna osvobození, která se týkala recipročních cel, ale navíc ještě od cla plošně osvobozuje produkci leteckého průmyslu – toto osvobození dosud obsahovaly jen obchodní úmluvy USA s EU, Británií a několika dalšími ekonomikami.

Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz, tak klesne z 13,6 procenta, která platila před včerejším verdiktem Nejvyššího soudu USA, na zhruba 12 procent. A to právě díky značnému počtu osvobozených produktů. Skutečná celní sazba je tak zhruba o tři procentní body nižší než deklarovaná sazba 15 procent. Průměrná efektivní sazba čítající zhruba 12 procent je nejnižší od loňského „dne osvobození“, kdy Trump začátkem dubna uvalil takřka na všechny země světa takzvaná reciproční cla, která tedy včera Nejvyšší soud zneplatnil.

Sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o zmíněné 50procentní clo na ocel a hliník či o 25procentní clo na automobily.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře