Otázkou samozřejmě je, zda ji lze zvládnout z hlediska technického, resp. tedy vojenského
Blokádu Hormuzského průlivu ze strany USA sice mnozí zesměšňují, ale to spíše svědčí o tom, že ten záměr nepochopili či se v problematice obecněji neorientují. Dosud totiž úžina zcela uzavřená nebyla. Průměrný počet tranzitů průlivem klesl ze 135 denně na jednotky. Tedy Írán pouštěl plavidla dle své libovůle. Pokud třeba tanker vezl íránskou ropu do Číny, pustil jej ven. Nebo naopak do Perského zálivu nechal proplout supertanker zřejmě jen proto, že plul pod ruskou vlajkou.
Spojené státy nyní usilují zablokovat právě i ten zbytek plavidel, která dosud Írán pouštěl. Připraví tak Teherán o mýto, které hodlal za umožnění proplutí selektivně vybírat až do výše dvou milionů dolarů za tranzit, ale zejména Írán připraví o příjem z vývozu ropy Hormuzem.
Z asymetrické situace se stává situace symetrická. Nyní je průliv zablokovaný nikoli jen pro jednu stranu války, ale pro obě.
Spojené státy jistě počítají s tím, že to může dále zvednout cenu ropy na světovém trhu. Ale pro svět už by to neměla být zdaleka taková rána jako prvotní, zhruba tedy 90procentní zablokování úžiny v podání Teheránu. Když se zablokuje 90 procent vývozu ropy z Perského zálivu, má to samozřejmě na světovou cenu ropy násobně výraznější dopad, než když se zablokuje jen zbývajících 10 procent.
USA přitom získávají „páku“ na Írán. Mohou nyní říci: „Když vy odblokujete, my odblokujeme“.
Uvažme, že pro Írán je 10procentní blokáda zbytku úžiny v podání USA ještě závažnějším zdrojem ekonomické tísně, než jakou představuje jeho předchozí 90procentní zablokování úžiny pro světové hospodářství. Z tohoto úhlu pohledu tak USA blokádou zbylých 10 procent tranzitů úžinou získávají, slovy prezidenta Donalda Trumpa, do rukou ještě silnější kartu, než jakou třímá díky blokádě 90 procent úžiny sám Írán.
Otázkou samozřejmě je, zda a jak lze blokádu zvládnout z hlediska technického, resp. tedy vojenského. O tom lze vést diskusi. Z ekonomického hlediska ale dává velmi dobrý smysl.
Existují velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si snadno – na pár kliknutí – může pořídit i našinec. Jde třeba... více
V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky... více
Koruna po oslabení opět sílí, Trump totiž fundamentálně ztratil důvěru západních trhů Americký prezident Donald Trump zjevně zpanikařil z propadu... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
