#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zlato dnes v korunách zdražilo nejvýše v historii. Bude mu nahrávat i doba po pandemii

7. dubna 2020

Když je světu těžko, zlato se leskne o to jasněji. Zas a znova to potvrzují tyto dny a týdny. Koronavirus se začal z Číny šířit začátkem loňského prosince. Unce zlata tehdy v přepočtu do české měny vyšla na nějakých 33 tisíc, dnes už vystoupala na takřka 43 tisíc korun (dějinně rekordní cena dle Bloombergu činí 42 875,70 koruny za unci). To je zhodnocení o takřka 25 procent, a to v době, kdy drtivá většina jiných investic dramaticky ztrácí na ceně.

Na ceně ztrácí i česká koruna. Což částečně vysvětluje, proč je korunová cena zlata o bezmála třetinu výše než v době propuknutí koronavirové nákazy. Ale není to jen o slábnoucí české měně. V dolarech si zlato od začátku prosince připisuje přes devět, v eurech bezmála třináct procent. Pro českého investora je tedy zlato pojistkou hned dvojí: jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí české měny, které paniku trhů často doprovází.

V době vrcholící paniky v druhé polovině letošního března zlato poprvé v historii dosáhlo cenové úrovně 40 tisíc korun za jednu troyskou unci. Bezprostředním důvodem bylo rozhodnutí americké centrální banky, že bude objemově neomezeně nakupovat dluhopisy, zejména pak americké vládní dluhopisy. To znamená, že ministerstvo financí USA nebude mít problém na trhu prodat jakýkoli objem nově vydávaných dluhopisů, potenciálně včetně padesátiletých. Pokud by o tyto dluhopisy nebyl na trhu zájem, vykoupí je právě americká centrální banka. Ministerstvo financí USA výrazně zvýší intenzitu vydávání nových dluhopisů. To proto, aby mohla být financována masivní fiskální sanace ekonomiky USA. Balík rozpočtových vyjde na více než dva biliony dolarů.

Investoři se uchylují do zlata nejen proto, že v něm spatřují pojistku v čase paniky, nýbrž i proto, že je jim – třeba už v lepším čase – pojistkou proti inflaci a znehodnocování měny, zde konkrétně dolaru. Americká centrální banka totiž bude dluhopisy nakupovat právě za nově vytvářené dolary. To je potenciálně inflační, neboť to ředí kupní sílu dolaru.

Zlatu také bude dále nahrávat politika prakticky nulových úrokových sazeb, ba dokonce sazeb záporných, kterou americká centrální banka a další světově významné centrální banky uplatňují. Klíčovou nevýhodou zlata jako investice je to, že nenese úrok, dividendu či třeba výnos z pronájmu jako nemovitost. Když však úroky v ekonomice v souvislosti s extrémní měnovou politikou centrálních bank klesají k nule, či dokonce pod ní, tato nevýhoda zlata přestává být platná.

Přitom už v roce 2019 patřilo zlata mezi nejlépe vynášející investice. V korunách loni zhodnotilo o bezmála dvacet procent. Letos může zhodnotit obdobně.

Ostatně letos ještě před pandemickým úderem koronaviru se objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, vyhoupl na své historické maximum, které v únoru představovalo 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto fondů nevlastnili takový objem žlutého drahého kovu jako právě letos. Burzovně obchodované fondy, které se specializují na zlato, fungují začasté tak, že drahý kov ve velkém nakupují a pak jej drží v trezorech, situovaných ve Švýcarsku, Londýně nebo důmyslně rozmístěných po celém světě. Lidé, běžní smrtelníci, kteří do takového fondu investují, tak získávají určitý, odpovídající podíl na drženém zlatě. Mohou tak vydělávat na růstu ceny zlata, aniž by jej sami fyzicky vlastnili, a museli tak vydávat své vlastní peníze za jeho úschovu v trezoru, bance apod. S veřejně obchodovanými fondy – a odtud plyne jejich název – se obchoduje na veřejných trzích, tedy na burzách, podobně jako třeba s akciemi firem. Tyto fondy řídí své investice dle algoritmu.

Opět: dějinně rekordní objem zlata, který letos dané fondy drží, je projevem strachu, který trhy po celém světě svírá v souvislosti s šířením koronavirové nákazy. Zlato v minulosti, po dlouhá a dlouhá staletí, si vždy dokázalo svoji hodnotu a kupní sílu udržet – na rozdíl od běžných peněz. Hodnotu si drželo navzdory válkám, hladomorům, moru či světovým pandemiím.

V portfoliu každého prozíravého investora by mělo být kolem tří až pěti procent jeho celkového objemu vyhrazeno právě zlatu. Může jít o zlato držené prostřednictvím fondu, jistější je mít jej ve fyzické podobě. Doba po odeznění pandemie bude kovu nahrávat podobně jako doba jejího šíření, i když z jiného důvodu. Už to nebude panika trhů nebo slábnutí koruny, ale odůvodněná obava ze znehodnocování peněz a záporného úroku úspor, které se kvůli opětovně extrémně nekonvenční měnové politice centrálních bank snadno mohou dostavit.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře