#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zlato dnes pokořilo další rekord, Asie padá a Trump je v pasti, kterou sám sobě uchystal

27. srpna 2019

Asijské akciové trhy se dnes propadají, stejně jako tamní měny. Hongkongský hlavní burzovní ukazatel, index Hang Seng, ztrácí při dnešním obchodování bezmála tři procenta. Klesá také například klíčový ukazatel čínských akcií, index Shanghai Composite, a to 1,3 procenta. Čínská měna, jüan, se vůči dolaru propadla na nejnižší úroveň od února 2008. Varianta jüanu, která obíhá mimo pevninskou Čínu, pak dokonce oslabuje na historicky vůbec nejnižší úroveň od svého uvedení v roce 2010.

Propad asijských trhů navazuje na páteční citelný pokles amerických burz. Investoři se z burz stahují, případně přeskupují své portfolia ve prospěch těch nejbezpečnějších investic (japonský jen, švýcarský frank, americké dluhopisy, zlato,…). Třeba zlato dnes vyskočilo nad cenovou úroveň 1550 dolarů za troyskou unci, nejvýše od dubna 2013.

Investoři totiž očekávají další růst nejistoty způsobený nadále se stupňující obchodní válkou Spojených států a Číny a celkově nepříliš utěšenými vztahy na mezinárodní scéně, a to i mezi spojenci. Nepříliš utěšený vztah panuje i mezi Spojenými státy a Evropskou unií, což částečně dokumentuje probíhající summit zemí skupiny G7 ve francouzském letovisku Biarritz. Ze summitu zřejmě nevzejde žádné společné komuniké.

Navíc hostitel summitu, francouzský prezident Emmanuel Macron, v době konání summitu nečekaně pozval k bleskové návštěvě íránského ministra zahraničí, čímž riskuje další zhoršení vztahu s USA. Prezident Spojených států Donald Trump zase před odletem na summit pohrozil uvalením stoprocentního cla na francouzská vína, a to jako odvetu za digitální daň. Tu Francie zavedla retroaktivně letos od 1. ledna a míří zejména na americké technologické platformy, jako je Facebook nebo Google, pročež ji nyní americká administrativa prošetřuje pro možný diskriminační ráz.

Klíčovým důvodem probíhajícího propadu burz je ale vyostření obchodní války USA a Číny. Trump oznámil svoji nejnovější odvetu v obchodní válce s Čínou až po pátečním uzavření burz, takže ji trhy do cen akcií a dalších aktiv „započítávají“ teprve dnes. Zatímco Peking nejprve v pátek oznámil úmysl zavést další cla na americké zboží v ročním objemu dovozu čítajícím 75 miliard dolarů, včetně politicky citlivých zemědělských produktů typu sójových bobů, Trump v reakci uvedl, že Washington zvýší sazby u aplikovaných nebo chystaných cel. A to z pětadvaceti na třicet procent, resp. z deseti na patnáct procent. Trump si o víkendu v Biarritzu postěžoval, že navýšení sazeb je ještě možná až příliš malé.

Peking zjevně v rostoucí míře sází na to, že by Trump v příštím roce nemusel být znovuzvolen. K tomu ostatně Čína může dopomoci právě opatřeními typu toho pátečního. Protože cly na zemědělskou produkci USA zasahuje farmáře a další zemědělské výrobce z amerického Středozápadu nebo i jižních oblastí USA, kteří patří k pilířům Trumpova elektorátu.

Trump opět poznává, že obchodní válku není snadné vyhrát, jak tvrdil, když ji loni zahajoval. Číňané se evidentně k ústupkům nechystají, a Trumpovi tak nezbývá, než z pádu burz vinit americkou centrální banku. Prezident se v pátek v jednom ze tweetů tázal, zda je větším „nepřítelem“ Spojených států jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, nebo šéf americké centrální banky Jerome Powell. A to přitom nelze tvrdit, že Powell před víkendem trhy zklamal. Vlastně měl Trumpa potěšit, neboť bankéřův páteční projev v rámci každoročního setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole pomohl trhům vzhůru. Než je Trump svými tweety poslal zase dolů.

Zjevně stále nervóznější Trump se v čase, který do prezidentských voleb v USA zbývá, stane velmi pravděpodobně největší hrozbou celé světové ekonomice. Kvůli obrovské nejistotě, kterou jeho jednání způsobuje. Firmy zkrátka nemohou dost dobře plánovat, investovat a zaměstnávat, když jejich výhled může zcela „překopat“ jediný tweet amerického prezidenta, jenž se stále zjevněji ocitá v pasti, kterou si sám sobě nastražil.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře