#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ze života ČNB

14. července 2008

Bankovní rada České národní banky nepěje unisono. K nepřeslechnutí je jestřábí halas, zní však i jemné holubičí švitoření. Viceguvernér Mojmír Hampl je jestřábem přímo vysloužilým. Už před téměř deseti lety, v říjnu 1998, sepsal coby analytik text pro magazín Bankovnictví, jejž nazval “ Snížení restrikce nepřinese očekávané efekty“. Oponoval hlasům volajícím po snížení úrokových sazeb centrální banky. V témže měsíci se tehdejší premiér Václav Klaus nechal na manažerském fóru průmyslníků slyšet, že restriktivní politika České národní banky “ škrtí“ českou ekonomiku. V současnosti není Hampl na úrokové kordy s Klausem, díky jehož jmenování ostatně v bankovní radě sedí, nýbrž s Miroslavem Singerem, dalším viceguvernérem. Ten v době dramatického zhodnocování koruny švitořivě připouští možnost snížení úrokových sazeb. Hampl naopak míní, že ani velesilná koruna nepostačí ke zkrocení inflace, a že je tedy třeba jít s úroky nahoru. Kdo má pravdu? Není podivné, že se bankovní radní takto rozcházejí? Obtížné situace vyvolávají názorové střety spíše než poklidné doby. Zatímco střety z konce devadesátých let zaváněly až příliš politikou, stávající debata o úrocích má mnohem blíže k ryze ekonomické diskusi. V tomto ohledu je kýžené, že bankovní rada nevystupuje jako monolit – existuje tak pestrá škála hospodářských teorií, že by bylo podezřelé, pěl- li by septet radních unisono. Když se ekonom, třeba i bankovní radní centrální banky, prokouše stohy analýz postihujících náklady a přínosy snížení či naopak zvýšení sazeb, když mu před očima proběhnou nesčetné cifry modelů a prognóz, stejně nakonec skončí u toho, co patří spíše do kostelů a svatyní, totiž u víry. U víry, že ten a ten scénář budoucího vývoje a tedy i příslušné zásahy jsou ty nejlepší. Názorová různost radních – není- li třeba vyrobena uměle, aby zmátla trhy – je tak znakem živé debaty, jinými slovy toho, že (alespoň někteří) radní pouze nedocházejí za státní peníze jednou za čas zvednout ruku, posílit už tak silnější tábor pro “ ano“ či “ ne“ změně sazeb.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře