Ceny pohonných hmot v ČR dále zrychlují svůj růst. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 37 haléřů na litr na 36,78 koruny za litr. Cena nafty vzrostla ve stejném období dokonce o 41 haléřů na litr na cenu 35,77 koruny za litr. Jak benzín, tak nafta jsou nejdražší od první poloviny loňského prosince.
V příštích sedmi dnech pohonné hmoty dále zdraží, ale v menším rozsahu, od 20 do 30 haléřů na litr. Cena ropy v uplynulých týdnech totiž sice dále vzrostla, i když jen poměrně mírně, koruna však vůči dolaru zpevnila, což utlumí dopad zdražení ropy do cen pohonných hmot v ČR.
Cena ropy na světových trzích tedy dále roste a toto pondělí vystoupala cena barelu ropy typu Brent až na 94 dolarů. To je nejvyšší úroveň od začátku října 2014. Cena je na mnohaletých maximech také po přepočtení do korun, tedy po zohlednění vývoje kursu koruny k dolaru, v němž se ropa obchoduje. V pátek minulý týden se poprvé taktéž od října 2014 přehoupla cena barelu ropy Brent v přepočtu přes 2000 korun. Od začátku roku ropa zdražila v dolarech o necelých osmnáct procent.
Bezprostředně tlačí cenu ropy na světových trzích vzhůru středeční zpráva ze Spojených států, kde tamní ropné rezervy klesly na nejnižší úroveň od roku 2018. Poptávku po ropě umocňuje také opadání obav z dopadu dalšího šíření covidové varianty omikron. Otevírání globální ekonomiky v posledních dnech a týdnech citelně navyšuje poptávku po letenkách a zájezdech. Sílí naděje, že letos dojde celosvětově k zásadnímu vzmachu turistického ruchu, což ovšem také umocňuje poptávku po ropě, resp. ropných produktech a palivech. Poptávka po ropě se tak celosvětově poměrně svižně vrací na předpandemickou úroveň (viz graf níže).
Jinak ale jsou patrné také tlaky na pokles cen ropy, pročež zatím cena ropy nestoupá blíže k psychologické hranici jednoho sta dolarů za barel. Zejména se jedná o pokračující jednání mezi USA a Íránem ohledně obnovení jaderné dohody obou zemí, uzavřené původně v roce 2015. Obnovení je stále pravděpodobnější. Dohoda by na světové trhy vrátila nyní sankcionovanou íránskou ropu, což by vytvořilo další silný tlak na pokles světových cen ropy. Nyní je dojednání úmluvy tedy poměrně pravděpodobné, takže ještě před koncem letošního roku by mohlo dojít k omezení íránského jaderného programu výměnou právě i za možnost opět ve velkém vyvážet íránskou ropu.
V příštích sedmi dnech zdraží pohonné hmoty také v dalších zemích EU, nejen v Česku. Benzín i nafta jsou nyní v celé EU suverénně nejlevnější v Polsku. Mimořádně tak Polsko vykazuje ještě nižší ceny pohonných hmot než „tradiční premianti EU“, Bulharsko nebo Rumunsko. Důvodem zlevnění cen pohonných hmot v Polsku je snížení tamní DPH na ně z 23 na osm procent, k němuž s platností na půl roku došlo letos 1. února.
V přepočtu do korun vyjde litr benzínu v Polsku o zhruba devět korun levněji než v Česku. Benzín je levnější než v Česku také v Maďarsku, ve Slovinsku nebo v Rakousku. Na Slovensku je jeho cena srovnatelná. V Chorvatsku, v Itálii či v Německu je benzín tradičně dražší než v ČR.
Nafta je ze stejného důvodu v celé EU nyní rovněž nejlevnější v Polsku. Levněji než v Česku je k dostání tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Maďarsku, ve Slovinsku, na Slovensku či v Rakousku. Dražší je opět v Chorvatsku, v Německu či v Itálii.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
