#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zdražování je v Česku opět výraznější, než se čekalo. Ceny nahoru ženou lihoviny, ale také mzdy, které rostou nad očekávání

10. září 2019

Míra inflace podle vykázala v srpnu hodnotu 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Mírně tak překonala očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s mírou inflace ve výši 2,8 procenta. Ještě výraznější je rozdíl v porovnání s předpokladem České národní banky, která ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací ve výši 2,6 procenta. Inflace překonala odhad trhu i v meziměsíčním pohledu. Rostla tempem 0,1 procenta, zatímco trh počítal s čirou stagnací cenové hladiny.

Důvodem výraznější cenové dynamiky byl znatelnější než očekávaný růst cen lihovin a také slabší než předpokládaný pokles cen potravin, například zeleniny či brambor. V meziročním vyjádření brambory stále zdražují, ale už mnohem slabším tempem než v červenci. Jejich dramatické zdražování z první poloviny letoška, vyvolané loňskou slabou úrodou, je definitivně passé. V meziročním vyjádření zpomaluje také zdražování bydlení nebo elektřiny. Ani v případě těchto položek není slábnutí cenového růstu takové, aby naplnilo předpoklad trhu a České národní banky. Zásadním důvodem pomalejšího poklesu cen je rychlejší než očekávaný růst nominálních mezd, k němuž došlo i v letošním druhém čtvrtletí. Ten obchodníkům umožňuje stanovovat vyšší ceny, neboť zákazníci tolik nehledí na každou korunku. Zároveň jsou vyšší mzdové náklady zaměstnavatelů a producentů napříč ekonomikou, což se také tlumí tlak na pokles uvedený cen.

Navzdory celkově lepší úrodě v porovnání s loňskem navíc cenové tlaky v oblasti potravin přetrvají i do příštího roku, kdy se meziroční dynamika růstu cen potravin v porovnání s letoškem ještě zvýší.

Ke zmírnění cenového nárůstu naopak příští rok dojde u zmíněné elektřiny, která však i v dalších měsících roku letošního citelně podpoří růst spotřebitelských cen, neboť se její zdražování promítá v tlaku na růst cen napříč spotřebitelským košem. Za zdražování elektřiny může především zdražující uhlí uplynulých let a také dramatický vzestup cen emisních povolenek.

K růstu cen i v srpnu pochopitelně značně přispěl již vzpomínaný vzestup mezd, jejichž tempo růstu letos překonává očekávání. I když mzdová dynamika postupně zvolní, zatím představuje silný proinflační činitel. Českou národní banku však ani srpnová inflace, atakující tříprocentní horní hranici tolerančního pásma cílování inflace, nepřiměje k tomu, aby svoji základní úrokovou sazbu zvýšila. Základní sazba ČNB tak letos podle všeho zůstane na své stávající, dvouprocentní úrovni. ČNB zachováním sazby na současné úrovni půjde značně proti světovému hlavnímu proudu, pro nějž je nyní charakteristické snižování sazeb. Zářijová analýza Bank of America dokládá, že ČNB je momentálně nejvíce jestřábí centrální bankou ze všech takzvaných rozvíjejících se trhů. Jinými slovy, těžko nyní budeme na světě hledat centrální banku, která by byla ochotnější než ČNB úroky nesnižovat.

Za celý letošní rok vykáže míra inflace úroveň 2,7 procenta. Vykáže tak své nejvyšší tempo za celé období od roku 2008, kdy činila 3,6 procenta.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře