„Pokud kurseura překročí hranici 1,50 dolaru, bude to pro evropský průmysl a evropskou ekonomiku katastrofa,“ bil v minulém týdnu na poplach Henri Guaino, ekonomický poradce francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, zpravují agentury. Amerika se podle něho snaží snížit hodnotu svého státního dluhu prostřednictvím inflace.
Inflační hrozba, jež se vznáší nad dolarem, je zásadním důvodem jeho nynějšího oslabování -a relativního posilování eura. „V určité chvíli se silné eurostane pro Evropu nesnesitelnou zátěží,“ upozorňuje Guaino. A dodává: „Evropa bude muset reagovat nejspíše tištěním peněz, což však rovněž povede k inflaci.“ Míní-li svá slova vážně je pravda, že další francouzští političtí představitelé jeho výroky později tlumili -, dočkáme se v dohledné době globálních závodů ve znehodnocování světových měn. A globálních závodů v inflaci.
Znehodnocování měn tiskem nových peněz však nevede jen k růstu cen, nýbrž i k neblahému pokřivení celé ekonomiky a posilování vlivu vlád a bank. Nově natištěné peníze totiž hospodářským systémem proudí cestičkami vykolíkovanými převážně právějimi. Tohoto jevu si všiml už Richard Cantillon, dějinně snad první ekonom-teoretik; tvořil na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století.
Cantillonův efekt udává, že navýšení množství peněz v dané ekonomice nemá shodný dopad na její jednotlivé subjekty. Peníze právě vytvořené při peněžní či úvěrové expanzi jsou vládou nebo bankami utráceny pochopitelně ještě předtím, než přispějí k růstu cen (k tomu dojde až po jejich prvním vydání). Vlády a banky tedy kupují novými penězi za staré nezvýšené -ceny. Cenová hladina vzrůstá až poté, když jsou tyto peníze plně v oběhu. Než doproudí k většině běžných občanů, cenová hladina vzroste a občan se už z podobné výhody netěší. Vlády a banky také ony peníze utrácejí pouze za určité druhy zboží či služeb, čím zvyšují poptávku – a tedy i ceny – v příslušných oblastech jako první.
Shrnuto, peněžní expanze nejenže zvyšuje ceny, jež ve formě inflační daně zaplatí nakonec všichni občané, ale také činí primární nákupy vlád a bank značně výhodnými. Když uvážíme, že inflace umazává reálnou hodnotu vládního dluhu a utužuje vliv vlády a bank nad ekonomikou, je zjevné, že Sarkozyho muž ta slova mohl myslet vážně, a to přímo smrtelně.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
