Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Návrh Evropské komise obsahuje také zavedení cenového stropu na zisk z výroby elektřiny z jiných zdrojů, než je momentálně extrémně drahý plyn. Burzovní cena plynu v EU se minulý týden vyšplhala na historicky rekordní úroveň.
Vzhledem k tomu, že cena elektřiny z plynu nyní představuje cenu závěrnou, výrobci elektřiny z jiných zdrojů, než je plyn, realizují díky růstu cen plynu stále vyšší a vyšší „marže“. Prodávají totiž například elektřinu relativně levně vyrobenou ve větrných nebo jaderných elektrárnách za cenu elektřiny vyrobené z plynu. Právě o část těchto „marží“ má opatření Bruselu v nadcházející době příslušné energetické společnosti připravit.
Opatření by se nejspíše týkalo obchodování na okamžitém trhu, na den dopředu. Jakmile by dodavatel solární, větrné, jaderné nebo také uhelné elektřiny realizoval zisk nad stanoveným cenovým stropem, příslušné prostředky by šly do veřejných rozpočtů členských států EU, resp. do fondu sociální pomoci s drahými energiemi.
Evropská komise ovšem upozorňuje, že dané opatření je neslučitelné s daní z mimořádných zisků, tedy s takzvanou „windfall tax“. Fialova vláda přitom v současné době zvažuje zavedení této daně i v oblasti energetiky, na společnosti typu ČEZ. Jestliže by ovšem například právě ČEZ čelil situaci, že by část svého zisku z výroby ponejvíce jaderné elektřiny odevzdával do veřejného rozpočtu na základě zmíněného opatření Bruselu, pak mu takto ponížený zisk nemůže být dle Evropské komise ještě zdaněn.
Klíčové samozřejmě je, na jaké úrovni bude daný cenový strop zvolen. Pro ČEZ však návrh Bruselu může být příznivější než daň z mimořádných zisků neboli „windfall tax“. Cenový strop by se totiž vztahoval na okamžitý trh, na obchodování na den dopředu. ČEZ přitom podstatnou část své elektřiny prodává na rok či roky dopředu. Například elektřinu na letošní rok prodal zhruba z 90 procent v letech 2020 a 2021.
Zisk z elektřiny, kterou ČEZ již prodal na příští léta, by tak při zavedení zmíněného cenového stropu Evropské komise nepodléhal dani z mimořádných zisků, protože žádná taková daň by kvůli zavedení stropu nemohla být zavedena.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
