#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zahraniční obchod ČR si vede nad očekávání dobře. Škodí mu dražší ropa, hrozba tvrdého brexitu, ale třeba i slábnutí turecké liry

10. června 2019

Český zahraniční obchod v dubnu překonal očekávání trhu. Ten ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s přebytkem bilance zahraničního obchodu ve výši 16,3 miliardy korun. Skutečný výsledek je však o více než miliardu korun příznivější, jelikož činí 17,6 miliardy korun. Celkový letošní prozatímní přebytek ze zahraničního obchodu tak činí 71,8 miliardy korun a je prakticky srovnatelný s přebytkem za loňské období od ledna do dubna, který představoval 72,4 miliardy korun. To je tváří v tvář zhoršujícím se podmínkám v mezinárodním obchodě poměrně příznivý výsledek, který překonává mnohá očekávání.

V dubnu se dařilo zahraničnímu obchodu s automobily a chemickými látkami. Naopak mu nesvědčil vývoj na světovém trhu s ropou. Její letošní zdražování, které probíhalo právě i v březnu a dubnu, způsobilo, že během dubna byly ceny benzínu a nafty u českých čerpacích stanic o 1,50 až 2,50 koruny na litr dražší, tudíž je zřejmé, že byly dražší také příslušné dovážené ropné produkty. To se ve výsledku projevuje vyšším schodkem v zahraničním obchodu s nimi. K vzestupu jejich ceny v dubnu přispěla také poměrně slabá koruna, která však zároveň zvyšuje konkurenceschopnost tuzemských exportérů, takže její vliv na celkový výsledek zahraničního obchodu je nakonec převážně příznivý.

Z klíčových českých vývozních destinací za období letošního ledna až dubna klesá meziročně nejvýrazněji export do Británie, a to takřka o šest procent, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem. V dalších měsících roku našemu vývozu do Británie nepomůže ta skutečnost, že riziko takzvaného tvrdého brexitu opět stoupá. Za zmínku stojí také markantní meziroční propad tuzemského vývozu do Turecka, který za období letošních prvních čtyř měsíců roku převyšuje 25 procent. Souvisí s tureckou měnovou krizí loňského roku a slábnoucí lirou.

Výkon tuzemského zahraničního obchodu bude v dalších měsících roku spíše slábnout ruku v ruce se zhoršujícím se mezinárodním obchodním klimatem.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře