#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Za prezidentování Miloše Zemana se schodek obchodní bilance s Čínou zdvojnásobil

28. dubna 2019

Proč došlo ke zpomalení čínských investic v Česku? A nezaspaly české firmy, pokud jde naopak o možnosti uplatnění na čínském trhu?

Prezident Miloš Zeman zahájil pátou návštěvu Číny. Chystá se mimo jiné podepsat další memoranda o čínských investicích v Česku. S těmi dosavadními není příliš spokojený, jak řekl ještě před svým odletem novinářům. „Šlo pouze o jakési smlouvy o smlouvě budoucí. Nebylo zaručeno, že dojde k jejich naplnění. A ekonomové už tehdy na to upozorňovali,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonom Lukáš Kovanda.

„Částečně za tím stojí určitá velkohubost ve slibech pana prezidenta. Na jeho obranu je ale taky třeba říct, že je za tím i objektivní faktor: sám Peking v uplynulých třech letech výrazně celosvětově omezil svoji investiční činnost. A to nemohl Miloš Zeman před třemi lety tušit.“

Čínský život na dluh

K řadě čínských akvizic docházelo totiž na dluh, a to chce Peking omezit. „Provádí proto teď rozsáhlá stimulační opatření na podporu své ekonomiky například ve fiskální a monetární oblasti nebo prostřednictvím investic do infrastruktury. To všechno ovšem dělá na svůj vlastní dluh.“

„Číňan se zadlužuje, a tím podporuje poptávku nejen po domácím, ale také po německém zboží. A tím podporuje i poptávku po českém zboží. Otázka je, kam to povede a jak dlouho je ještě možné, aby se Číňan zadlužoval. A to, že by jednou nemusel svůj dluh ukočírovat, je jednou z největších hrozeb, jakým současná světová ekonomika čelí.“

Čína není běžná tržní ekonomika

Příznivě se nevyvíjí ale ani celková česko-čínská obchodní bilance. V loňském roce dosáhl český vývoz do Číny dokonce rekordně nízké úrovně. „Schodek vzájemné obchodní bilance se za prezidentování Miloše Zemana dokonce zdvojnásobil z 200 na 500 miliard korun.“ Částečně je podle Kovandy na vině malá akceschopnost českých firem.

„Čínský trh je specifický, není klasickou tržní ekonomikou. Má tam velké slovo politbyro a na lokálních úrovních jednotliví provinční vládci. Pokud chcete v Číně uspět v odvětvích, která jsou pro ně zásadní, musíte mít velice dobré politické kontakty. Ideálně až do nejvyšších pater.“

Další témata rozhovoru: Nakolik je český trh pro Čínu zajímavý? Je na obzoru zpomalení růstu cen nemovitostí? Hrozí zrychlení inflace a můžeme se těšit na další růst mezd?

Odvysíláno na Dvojce.

 

 

Přepis rozhovoru

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí je ekonom Lukáš Kovanda, dobrý den, vítejte.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, proč čínské investice v Česku jaksi zamrzly a zda má zpomalení ekonomiky vliv na trhy s byty, inspirativní poslech. Prezident Miloš Zeman zahájil pátou návštěvu Číny. Otevře například veletrh v Pekingu, který se bude věnovat udržitelnému rozvoji a životnímu prostředí, zúčastní se také Česko-čínského podnikatelského fóra, dnes se má sejít například se zástupci vedení Bank of China a společnosti CITIC, během nichž by měla být podepsána memoranada o milionových čínských investicích. S těmi dosavadními pan prezident není příliš spokojen. Jak řekl ještě před odletem do Pekingu pro čínskou televizi, proč je tomu tak, pane Kovando, má být Česko akčnější, nebo co se vlastně stalo s těmi plány, když se pan prezident setkal se svým čínským protějškem tady v Praze v březnu 2016, tak hradní kancelář prezentovala seznam podepsaných dohod do spolupráce, který obsahoval 240 miliard korun, jaká byla realizace?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tato memoranda byla, byly určité smlouvy o smlouvě budoucí a nebylo vůbec zaručeno, že dojde k jejich naplnění a už tehdy ekonomové tuším i já jsem upozorňoval, že vlastně se nemusí vůbec naplnit tato všechna memoranda. Také se nenaplňují, částečně tedy zatím stojí určité velikášství, velkohubost v těch slibech pana prezidenta, na to jsme ostatně zvyklí, ostatně zatím ale je i objektivní faktory typu toho, že sám Peking omezil těch uplynulých 3 letech výrazně celosvětově svojí investiční činnost, protože ta investiční činnost byla často provázena různými neblahými jevy i viz tady společnost CEEFC, tam víme, že zakladatel této společnosti je neznámo kde v Číně prošetřován, vyšetřován kvůli korupci a také řada těch akvizic v zahraničí probíhala na dluh a Čína teď chce omezovat dluh, proto omezila plošně své investice ve světě a to při nejlepší vůli a to zase říkám na obranu pana prezidenta, Miloš Zeman nemohl před těmi 3 lety tušit, že dojde k tomuto zásadnímu, k této zásadní změně postoje čínské vlády ohledně investic ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vývoz do Číny postupně rostl, ale pak zase třeba loni už stagnoval, jaká je ta konkrétní obchodní Česko-čínská bilance?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Kdyby se na to podíval americký prezident Donald Trump, tak by Miloše Zemana určitě nepochválil, protože unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale za to pan prezident nemůže.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já to samozřejmě říkám s určitou nadsázkou. Víme, že americký prezident, pokud něco nesnáší, tak je to obrovský deficit Spojených států s Čínou, ale Česká republika má také docela velký deficit obchodu s Čínou. V loňském roce dosáhl rekordní úrovně, to znamená, že jsme v mínusu 500, přes 500 miliard korun, je náš schodek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to nejvyšší historický schodek.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je nejvyšší v historii, ale ještě v roce 2009 byl necelých 200 miliard, to znamená, on se v podstatě za prezidentování Miloše Zemana zdvojnásobil, takže proto jsem si dovolil tedy popíchnutí, že by jej Donald Trump, k němuž zdá se v některých ohledech vzhlíží, příliš zrovna za toto nepochválil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale za to přece prezident země nemůže.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To určitě ne. Nedával bych to do nějaké úzké souvislosti. Nicméně třeba ty mise, které se nyní odehrávají, jsou přeci za účelem, aby jaksi se podporoval export a kdyby byl export českých podniků do Číny silnější, no tak i ten schodek náš s Čínou bude menší. To znamená, že jistá souvislost tam je a ta mise doufám, že konečně přinese třeba i to, že bude více, větší objem exportu českých podniků do Číny a že se ta situace, která je nyní dosti asymetrická, nějakým způsobem alespoň trochu přiblíží rovnováze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a nemá být tedy náš export, respektive naše firmy mnohem akčnější, protože to jde za nimi?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě samozřejmě to vychází od těch českých firem, ale čínský trh je specifický, protože čínský trh není klasickou tržní ekonomikou, má tam velké slovo samozřejmě /nesrozumitelné/ nebo na těch lokálních úrovní ty jednotliví provinční vládci a v podstatě, pokud chcete v Číně uspět zejména v těch pro ně zásadnějších odvětvích, tak musíte mít velice dobré kontakty politické ideálně do nejvyšších politických pater, ale i přesto jak vidíme, přestože tedy jsme celkem aktivní v této činnosti, naši politici tam jezdí častěji než kamkoliv jinam, tak se to zatím příliš neprojevuje na těch číslech za český export, což samozřejmě není jenom vina těch politiků, já jsem tam byl asi před 2 měsíci v Šanghaji a na pozvání vlastně tamního konzulátu v Šanghaji tam mi říkali ti zástupci konzulátu, že oni jsou rádi za ty návštěvy prezidenta, které tam jsou časté, že to pomáhá vzájemným vztahům, takže máte pravdu, že míč je tak trochu i na straně těch českých firem, že zřejmě úplně nedokáží této příležitosti využít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik atraktivní je pro Čínu ten náš strach, jenom připomenu, že v Evropě je největším obchodním partnerem Číny Německo.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Nepřeceňoval bych tu důležitost našeho trhu pro Čínu. Oni nás vnímají jako zemi, která jim může dobře sloužit, jako jakási brána do Evropské unie, pro ně jsme atraktivní právě proto, že jsme členy Evropské unie, a protože nejsme zvláště v této stále napjatější světové atmosféře vůči Číně nijak vyhrocení, nijak nepřátelští. Naopak prezident rád prohlašuje, že patří k přátelům Číny, přátelům čínského prezidenta. To není úplně zvykem ve všech těch západních zemích, ve všech zemích Evropské unie. Už vůbec to není zvykem třeba ve Spojený státech. Nyní, kde ten, kde ten vztah je stále vyhrocenější, no a Číňané v této napjatější atmosféře pochopitelně hledají země z toho západního okruhu, řekněme, které k nim, které k ní jsou přátelštější, které nejsou tak naladěny s vysokou mírou nějaké animozity a to si myslím, že může být to, proč například se nyní uvažuje o tom, jak se nechal slyšet pan prezident, že by mohla být Česká republika jakýmsi bankovním habem čínských bank, což samozřejmě je další velký otazník. Otázka je, zda to není zase nějaký velikášský slib, uvidíme, ale myslím si, že nás tedy vnímají spíše jako jakousi takzvanou soft power, která může někdy pomoci Číně, ale rozhodně nejsme pro ně tou nejdůležitější ekonomikou, tím jak jste řekla, je Německo, tím je Británie, tím je Čína, tím je Francie pardon. Tyto ekonomiky evropské jsou pro Čínu mnohem důležitější než Česká republika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co si myslíte u projektu Hedvábné stezky? Pan prezident ho označil za fantastický infrastrukturní projekt a usiluje o to, aby jedno z těch železničních spojení vedlo právě přes Českou republiku.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že tento projekt Hedvábné stezky má více poloh. Jedna z těch poloh je určitě to, že Čína sama chce budovat jakési pozitivní PR, své země, takže určitě ten citelný právě marketingový, snaží se tedy naklánět si země ne jen asijské, proto je to ta hedvábná stezka, která tedy se line přes Asii do Evropy, ale právě se chci naklánět i země evropské. Chce si naklánět třeba země typu Itálie a České republiky a souvisí to s tím, co jsem předesílal v té minulé odpovědi, že tedy Čína cítí, že jaksi ty podmínky ve světě jsou napjatější a hledá vlastně spojence z toho západního okruhu, ti jsou pro ní zvláště cenní, protože pomohou v jejich očích nebo mohou pomoci otupovat ty ostré hroty toho aktuálního geopolitického stavu, který ale podle mého soudu bude stále vyhraněnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče čínské ekonomiky, tak začínají přicházet lepší údaje o vývoji v prvním čtvrtletí. Letos se tam čeká průměrný o 6,2 desetiny procenta. Čím Peking, jakými opatření podpořil ten růst? Třeba průmyslová výroba vzrostla meziročně o 8 a půl procenta, což je vlastně nejrychlejší růst od července 2014, zrychlil také růst maloobchodu, tržeb a investic.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já bych tady si to dovolil trochu zodpovědět šířeji, protože já jsem zmínil, že ten náš vztah, co se týče třeba zahraničního obchodu, je asymetrický ve prospěch Číny, ale Čína na druhou stranu a tím se ta asymetrie trochu tlumí. Ona provádí v tuto chvíli opět rozsáhlá stimulační opatření na podporu své ekonomiky. To znamená například v oblasti fiskální, monetární, velké infrastrukturní investice nebo snížení DPH nebo v oblasti monetární snížení rezervních požadavků bankám. Naposledy se uchýlila k tomuto kroku v lednu letošního roku. To všechno ale Čína dělá na dluh, na svůj vlastní dluh, ten je 300 procent hrubého domácího produktu. Když se sečte dluh domácností, podniků a vlády čínské, takže Číňan se zadlužuje, tím vlastně podporuje poptávku ne jen ale po čínském zboží, ale také po německém zboží. My jsme si řekli, že Německo je velice významný obchodní partner Číny. No, ale tím, že podporuje poptávku po německém zboží na svůj vlastní dluh ta Čína, tak podporuje také vlastně poptávku po zboží českém, protože my jsme zase pupeční šňůrou subdodavatelskou spjati s Německem, takže vlastně ta, ten, ta posloupnost je zjevná. Nejprve tedy čínský dluh, podpora čínské poptávky, díky tomu podpora německé poptávky, německé ekonomiky a díky tomu poptávka i české ekonomiky, díky tomu podpora české ekonomiky skrze právě navázanost na Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rovná se?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Nás svým způsobem ten čínský dluh zatím drží nad vodou a řada i Čechů, určitě se to dá takto říct, řada Čechů má stále svojí práci, právě díky tomu, že se Číňan zadlužuje. Pochopitelně, kam to dovede, jak dlouho ještě je možno, aby se Číňan dále zadlužoval, to je velká otázka a to, že vlastně by ten Číňan nemusel jednoho dne ten svůj velký ukočírovat, to je asi jedna z největších hrozeb, které vůbec nyní světová ekonomika čelí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle makléřů skončila bytová horečka, ceny prý už nepůjdou nahoru, byty zdražují mírněji. V některých městech republiky nebo typech domů dokonce zlevňují. Skutečně se vrací trh bytů do normálu pane Kovando? Lze odhadovat ceny bydlení v této chvíli?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Uslyšíte vždy od dvou lidí tři různé názory, jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí. Určitě pozorujeme určité, určitou, jak říkají ekonomové ztrátu dynamiky nebo oslabování dynamiky růstu cen nemovitostí, takže určitě v tomto roce zmírní růst cen, to je dáno jednak loňskou regulací České národní banky, která vlastně znemožnila řadě domácností vůbec si hypotéku vzít a také to souvisí s tím, že řada Čechů se prostě bojí toho, že nyní jsou nemovitosti příliš nafouklé a že by tedy mohli nakupovat v nejméně vhodný okamžik. To znamená, že by nakupovali za nějaké vyvýšené ceny, které by pak třeba spadly o 10, 15 procent a oni by si tedy rvali vlasy na hlavě, že nakupovali zbytečně draze. To je trochu odrazuje, a proto pozorujeme určitý útlum v těch cenách a myslím si, že bude pokračovat i v nadcházejících měsících, ale nečekal bych úplně nějaké rozsáhlé plošné poklesy cen nemovitostí, pokud na to někdo čeká, tak si myslím, že musí počkat až na nejbližší krizi, doufejme, že zatím jen tak nepřijde, ale pokud by krize přišla, tak jedno z mála pozitiv, které má, že by poklesly ceny nemovitostí, ale jen to poklesly by také úrokové sazby třeba na hypotékách, takže kdo skutečně věří v to, že přijde krize, tak je rozumné, aby si někde syslil nyní penízky, protože pak bude moci nakupovat za tyto úspory nemovitosti nebo si bude moci vzít hypotéku za výhodnějších podmínek a bude tedy moci splácet, splácet atraktivněji tu nemovitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Abychom to nepřivolali.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Doufám, že ne, já sám předtím varuji, že média až příliš nyní referují o krizi a tím jí mohou přivolat krize, může být i vymyšlená v souladu se sebenaplňujícím proroctvími, což je terminus technikus ekonomický, psychologický, kdy lidé činí nějaké kroky, prostě že uvěří, že se něco stane, takže uvěří, že přijde krize a tím tu krizi vyvolají, protože omezí svojí spotřebu investice omezí firma a celá ekonomika se zadrhne prostě proto, že a jenom proto, že lidé uvěřili, že krize dorazí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A lze říct, jaké byty se třeba dnes vyplatí nakupovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Záleží, jaký je ten důvod v pozadí toho nákupu, zda někdo chce tedy střechu nad hlavou, kde bude bydle, tak pak si myslím, že tam žádné omezení není a ten člověk by si měl pořídit nemovitost přesně takovou, která se mu líbí, kterou využije, co se týče velikosti. Jestliže někdo kupuje byt na investici, no tak pochopitelně se vyplácí spíše menší byty, 50 metrů, 40 metrů čtverečních a na metru, které budou lehce pronajímatelné, také je dobré v blízkosti třeba vysokých škol, kde je možnost vlastně toho, že tam bude zájem ze strany studentů, mohou, může zvážit krátkodobé pronájmy, například /nesrozumitelné/, to znamená nakoupit v centru města, což je samozřejmě velice drahé, ale zase pak je možnost velice výnosných krátkodobých pronájmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě ty pronájmy jaksi se dostávají do kurzů, jak se můžeme dočíst, ty rostoucí ceny nemovitostí jsou jedním z důvodů toho vyššího zájmu o pronájmy, například v Praze na jeden inzerát se v průměru ozve 40 zájemců, já jsem se dočetla.

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, ta situace je šílená, nechtěl bych nyní být v kůži toho, kdo musí bydlet v Praze a musí nutně sehnat tedy podnájem nebo nájemní bydlení. Ta situace je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že byt je vlastně nezaplatitelný.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednak to souvisí s tím, že vlastnické bydlení je kvůli regulaci hypoték a kvůli těm věcem, které jsme zmínili méně dostupné a jednak to souvisí s tím, že prostě bytů se v Praze nedostává. Více než 20 tisíc bytů chybí v naší metropoli a to samozřejmě vede k tomu, že ten trh je velice napjatý a že je těžké sehnat za dobrou cenu právě i bydlení nájemní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle indexu Bloombergu bude Česká republika letos sedmou nejúspěšnější ekonomikou světa a to na základě odhadované míry inflace a nezaměstnanosti na tento rok. Tuzemská inflace přitom v březnu vzrostla na 3 procenta, což je mnohaleté maximum, jak tedy tomu rozumět, ten růst cen se pohybuje na dvouprocentním cílem pro většinu vlastně až promiňte od počátku roku 2017.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je třeba říci, že ten žebříček vlastně dává omezený počet faktorů a klade tedy na ně důraz, ale to je vlastně nedostatek každého takového žebříčku. Tady se vybraly prostě určité proměnné, určité veličiny a na základě nich se sestavilo nějaké pořadí. Pro Českou republiku vychází nesmírně dobře, nutno říci, že někdy je inflace, která je příliš nízká třeba nulaprocentní nebo půl procenta, vlastně horší a větším rizikem pro ekonomiku než inflace, která dosahuje třeba těch 3 Procent. My také ale předpokládáme, že ona z těch 3 procent letos klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši 2 procent, což je jakási ideální úroveň inflace, takže toto zohledňovali tvůrci žebříčku a samozřejmě míra nezaměstnanosti v České republice je nejnižší, ne jen v rámci Evropské unie, ale také v rámci zemí OECD, to znamená mezi všemi vyspělými významnými světovými ekonomika, jediné dvě země, které nám tak trochu mohou konkurovat, je Japonsko a Island.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je růst inflace odezvou toho rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano z velké části ano, protože je tou klíčovou složkou, která je v pozadí růstu cen, je to co nás těší mnohem více, to je růst mezd, ale ekonomika si jakýkoliv růst mezd nebo takřka jakýkoliv růst mezd zase trochu bere zpátky, to znamená, nejdřív rostou mzdy a souběžně s tím nebo s tím zpožděním poté rostou ceny, protože obchodníci, prodejci vytuší, že lidé mají více peněz a zkouší zdražit a vidí, že lidé si to i přesto kupují, protože lidé mají vyšší mzdy a mohou si toho více dovolit. Takže částečně jak říkám tedy, se růst mezd pak samozřejmě projevuje v růstu cen, protože mzdy musejí růst i zemědělcům, musí růst pracovníkům v elektrárnách, takže kvůli tomu máme dražší elektřinu, také máme dražší zemědělské produkty, brambory, cibuli a tak podobně, protože částečně i ta práce těch zemědělců a těch lidí v těch dalších sektorech, kteří musí být také zaplaceni, protože není možné, aby na některý sektor se přitom mzdovém růstu plošném v ekonomice nedostalo, tak pak tento mzdový růst se samozřejmě zrcadlí v těch vyšších cenách. Ať už to jsou brambory nebo elektřina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Brambory o 75 procent podražily například také elektřina o 12 procent oproti loňskému březnu. Za máslo platíme téměř o 9 procent více než loni, a takhle bych mohla pokračovat ale naopak.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jsou tam ještě horší položky, cibule zdražila o 100 procent a zelí o 104 procent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Maso?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Maso, to je zajímavé zatím asi o 5 procent vepřové konkrétně, ale tam je velké riziko, že v příštích měsících zdraží vepřové až o 20 procent kvůli africkému moru prasat, který propukl v Číně, který zachvátil podstatnou část tamních chovů. Už muselo být vybito asi milion prasat a někteří uvádějí, že bude muset Čína až 200 milionů prasat a když uvážíme, že vlastně Čína konzumuje polovinu světového vepřového, teď bude muset kvůli vybíjení těchto chovů z celého světa vysávat vepřové a už se to děje i v České republice, tak očekáváme poměrně citelné zdražování právě vepřového i v České republice. Některé masokombináty už nyní oznamují nárůst cen o 10 procent a bude zřejmě hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zlevnily naopak oděvy a méně se platilo i za poštu a telekomunikace.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To si myslím, že jsou běžné cenové výkyvy. Samozřejmě ta cena jak už to inflace obecná roste bohužel, ta 3 procenta, což je nejvyšší cenový nárůst od roku 2012, to že některé jednotlivé položky zlevňují, to je běžná věc. Pro nás je důležitý ten souhrn ten celkový spotřebitelský koš a tam opravdu pozorujeme tedy velice citelný nárůst cen, ale bude zmírňovat během dalších měsíců letošního roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A další vývoj mezd dosáhl ten růst strop?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Svým způsobem ano, v letošním roce ještě bude velmi dobře, protože v letošním roce by mzdy po očištění o inflaci měly růst tempem 4 až 4 a půl procenta, ale v tom příštím roce už bude hůře, protože ne, že bych se růst mezd zastavil, ale prostě nebude to tak znatelný růst, na jaký jsme byli zvyklí v loňském roce, letos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A z jakého důvodu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Podniky jsou nejméně ziskové od konce devadesátých let a klíčový důvod je to, že musí přidávat na mzdách, aby si tedy udrželi kvalitní zaměstnance, aby přetáhli jiné a už se to začíná projevovat na konkurenceschopnosti podniků a ty jejich kapsy nejsou bezedné a navíc třeba odboráři nyní tlačí na růst minimální mzdy, což samozřejmě zase pomůže zejména nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, ale podniky tak nemají tolik peněz na investice, nemohou tedy tolik investovat, což se pak projevuje střednědobě až dlouhodobě jejich horší ziskovostí, jejich horšími podmínkami pro ně na konkurenčních trzích, horšími vývozními podmínkami, a proto tedy se to pak projevuje i na nižší úrovni mezd. Takže my často tím, že příliš klademe důraz, jako kladou odbory důraz na růst mezd a tady na růst minimální mzdy, tím vlastně znemožňujeme firmám tolik investovat, což se pak dlouhodobě projevuje v nižších investicích a v nižších mzdách hlavně, protože ty jsou odvozeny od ziskovosti firem, od toho jak firmy v těch uplynulých letech investovaly. Takže já bych byl už velmi opatrný s dalším zvyšováním minimální mzdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co lze očekávat od české měny, bude posilovat, oslabovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bohužel nyní dochází k přehodnocení toho našeho pohledu, takže my očekáváme spíše oslabování české měny až k úrovní kolem 26 korun za euro, takže je to zase věc, která je ovlivněná mezinárodními faktory, tím, že přeci jenom ty podmínky ekonomické ve světě jsou nyní napjatější, třeba i z důvodu obchodních válek, z důvodu zpomalování Německa, a také ale pomalé posilování koruny nebo dokonce oslabování, které nyní vyhlížíme, tak je dáno stále tím intervenčním režimem České národní banky, který se ukazuje, že byl opravdu nešťastný, protože v jeho rámci vlastně bylo vytištěno, vytvořeno více než 2 tisíce miliard nových korun, obrovsky se nafoukly devizové rezervy a vlastně o korunu nyní není kvůli této intervenci na světovém trhu takové zájem, protože všichni kdo korunu mohli mít, jí mají kvůli tomu velkému tištění těch peněz v těch letech 2013 až 2014, no a proto koruna navzdory vysokým úrokovým sazbám relativně vysokým, které má Česká národní banka, bohužel neposiluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ekonom Lukáš Kovanda a jeho názory, já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Hezký den a na slyšenou všem posluchačům.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře