Česká republika je stále přední „odtokovou“ ekonomiku v rámci zemí skupiny OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Z nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky plyne, že na území Česka se vytváří výrazně vyšší objem bohatství, než jaký v zemi také zůstává.
V roce 2019 činil hrubý domácí produkt na obyvatele v ČR celkem 40 937 mezinárodních dolarů, tedy dolarů přepočtených dle parity kupní síly měny. Parita kupní síly měny zajišťuje lepší mezinárodní porovnatelnost, neboť eliminuje vliv působení odlišných cenových hladin a efektů směnných kursů.
Ve stejném roce, 2019, ovšem hrubý národní důchod na obyvatele představoval v ČR jen 38 326 mezinárodních dolarů (viz tabulka níže). Jinými slovy, na každého obyvatele ČR včetně nemluvňat připadlo v průměru o 2611 mezinárodních dolarů menší bohatství, než jaké se v Česku v přepočtu na obyvatele vytvořilo. A to je započítán příliv bohatství ze zahraničí, například v podobě dividend zahraničních dcer mateřských společností sídlících v ČR.
Orientačně lze říct, že každý obyvatel ČR včetně nemluvňat přichází kvůli „odtoku“ bohatství z ČR, například ve formě dividend zahraničním matkám českých podniků, o 50 až 60 tisíc korun ročně.
Obyvatelé ČR tak mezi sebe ve výsledku rozdělují pouze přibližně 94 procent bohatství, které je na území ČR vytvořeno. V rámci zemí OECD už nižší hodnotu tohoto podílu vykazují pouze Irsko a Lucembursko, což jsou ovšem poměrně specifické ekonomiky, které se obě objevují na přehledech evropských daňových rájů. Například čtyři z pěti největších irských firem jsou evropské dcery velkých amerických technologických firem, jako je Apple, Facebook nebo Microsoft.
Česko tak v roce 2019 bylo 22. zemí v pořadí států OECD dle bohatství, které se na jejich území vytváří, ovšem až 25. zemí v pořadí států OECD dle bohatství, které se skutečně rozděluje mezi jejich obyvatele. Zatímco podle prvního z ukazatelů je Česko ekonomicky nejvýkonnější zemí OECD mezi všemi státy bývalého socialistického tábora, dle druhého z ukazatelů se před nej v tomto ohledu dostává Slovinsko, které bývalo součástí Jugoslávie.
Poměrně nelichotivý údaj o relativně masivním „odtoku“ bohatství z ČR staví do jiného světla nedávno zveřejněný údaj ministerstva financí. Podle ministerstva má Česko letos a v příštím roce svojí ekonomickou výkonnosti předehnat Španělsko a přiblížit se Itálii. Tato prognóza ale de vychází ze statistického ukazatele, který mlčky předpokládá, že k masivnímu odtoku bohatství z ČR nedochází. Pokud se zohlední odtok bohatství, Česká republika svojí ekonomickou výkonností Španělsko nedohání, a Itálii už vůbec ne. Spíše soupeří se zmíněným Slovinskem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
