Jak je financovaná Gaza a Hamás, který ji už sedmnáct let vládne? Za peníze z mezinárodní pomoci, z EU či Kataru, teroristé z Hamásu v Gaze postaví a opraví školy, nemocnice a silnice. Tudíž místní mají v Gaze Hamás vlastně rádi, i když už od roku 2006 nemohou svobodně volit.
No, a z daní a cla, které Hamás vybere od takto zpacifikovaných a upokojených obyvatel Gazy, blahořečících vládnoucí teroristy za ony nové školy a nemocnice, pak ten samý Hamás nakupuje od Íránu smrtonosné rakety, vražedné drony a cvičí si další a další hrdlořezy. Nemusí ze svého platit školy a nemocnice, takže se svého zaplatí o to víc raket a samopalů.
Nic jako izolovaná a adresná pomoc ryze potřebným v Gaze neexistuje. Je to nebezpečný alibismus. Jediný způsob, jak nesponzorovat, byť nepřímo, krveprolití a masakry, je zastavit jakoukoli finanční pomoc Gaze. EU by to měla hned učinit.
Obyvatelé Gazy si Hamás před sedmnácti lety svobodně zvolili v řádných volbách. Nesou za své rozhodnutí odpovědnost. Evropa, zejména EU, nemá tedy žádnou morální povinnost do Gazy posílat zhruba miliardu dolarů ročně, údajně na humanitární a rozvojovou pomoc, jak tak od té doby činí.
I když, pravda, tehdy v roce 2006 dotlačil Hamás k účasti ve volbách v Gaze emirát Katar, jenž jej od té doby štědře sponzoruje. A s nímž, mimochodem, také Německo loni uzavřelo patnáctiletý kontrakt na dodávky zkapalněného plynu.
Jen co Němci přestali nakupovat plyn od Putina, uvázali se k jeho nákupům od vrchního sponzora teroristů z Hamásu; nepřímo platili válku na Ukrajině, teď zase mohou platit masakry Hamásu. A to jen proto, že si povypínali jaderné elektrárny.
Takže vlastně: jak chtít odpovědnost po voličích v Gaze, když zodpovědnost zcela nemají ani ti v Německu?
Finanční pomoc EU Palestině je v posledních patnácti letech zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v... více
Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v ČR. Zejména v tom případě, že Izrael... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
