Žít na dluh nelze věčně. Vláda se začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. V letošním roce je třeba počítat se schodkem minimálně 400 miliard korun. V příštím roce nelze vyloučit deficit až kolem 300 miliard korun. To dohromady představuje minimálně 700 miliard korun. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává.
Ministryně financí Alena Schillerová už dnes v tisku vypustila balonek. Zatím hodlá navyšovat ty daně, v jejichž případě ještě může argumentovat bohulibým úmyslem a starostí o zdraví či sociální blaho tuzemské veřejnosti. Taková daň se nejsnáze prosazuje a hájí, a to i v těžkých ekonomických časech, které nyní zemi a její trh práce čekají.
Od příštího roku se tak zřejmě výrazněji zdaní zahřívaný tabák. Přitom už nyní vláda počítá s tříletým zvyšováním spotřební daně z tabáku a cigaret. Daň poroste v letech 2021 až 2023 o zhruba pět procent ročně. Vyššího zdanění se dočká zřejmě také hazard.
Větší zdanění „neřestí“ ale rozhodně státní kasu nespasí. Lze předpokládat, že v dalších letech dojde například k výraznému růstu majetkových daní, například daně z nemovitosti. Vláda bude zřejmě muset přistoupit k růstu spotřební daně z pohonných hmot, ale také k zavedení zcela nových daní, například ekologického rázu. Pravděpodobné jsou tak úpravy sazeb v oblasti daně z přidané hodnoty, a to spíše ve směru celkového růstu zatížení touto daní.
Pro začátek ale zůstane u vyššího zdanění „neřestí“. Vládě nahrává to, že Češi jsou i přes navyšování daní za „neřesti“ ochotní stále hodně utrácet, dokonce rekordně.
Lidé v Česku loni za „neřesti“ utratili historicky rekordní sumu přes 220 miliard korun. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Mezi neřestnou spotřebu se řadí útraty z alkohol, tabák, drogy a prostituci.
Od počátku tisíciletí tak loni poprvé narostly neřestné výdaje v ČR na dvojnásobek. V roce 2001 totiž činily „jen“ zhruba 110 miliard korun.
V růstu výdajů za neřesti se ale promítají také jiné faktory než jen rostoucí kupní síla Čechů a jejich touha a ochota utrácet za zboží, které nutně nepotřebují, případně rovnou právě za neřesti. V růstu výdajů se odráží obecná spotřebitelská inflace, jelikož třeba i prostitutky musí z něčeho platit nájem a elektřinu. Vyšší náklady na energie či mzdy zase zdražují výrobu alkoholu či tabáku, přičemž do cen tohoto zboží se také promítá právě také zmíněné navyšování příslušné spotřební daně, případně úpravy sazeb DPH.
Mezi neřestnými výdaji v ČR od roku 2005 soustavně vévodí útraty za tabák (do té doby dominovaly výdaje za alkohol). Poprvé v historii výdaje za tabák na území ČR loni překročily úroveň 110 miliard korun, když činily 110,7 miliardy korun. V porovnání s rokem 2018 utratili Češi za tabák o 1,3 procenta více, v porovnání s rokem 2001 pak o 157,8 procenta více. Zvláště v případě těchto dlouhodobějších srovnání je třeba brát v potaz inflační znehodnocení koruny. V roce 2001 činily výdaje v ČR za tabák 42,9 miliardy korun, což je při započtení inflačního vývoje, který od té doby nastal, tedy v cenách roku 2019, 61,2 miliardy korun. I v reálném vyjádření tedy výdaje za tabák narostly v tomto tisíciletí o zhruba 50 miliard korun. Podstatnou část z tohoto nárůstu mají na svědomí vyšší daně z tabákových výrobků.
Mezi neřestnými výdaji v ČR mají dále silnou pozici útraty za alkohol. Poprvé v historii se loni výdaje za alkohol na území ČR přiblížily úrovni sta miliard korun, když činily 93,5 miliardy korun. V porovnání s rokem 2018 utratili Češi za alkohol o 4,9 procenta více, v porovnání s rokem 2001 pak o 74,7 procenta více. V roce 2001 utratili lidé v ČR za alkohol 53,5 miliardy, což při zohlednění inflace odpovídá dnešním 76,4 miliardy. Reálně tedy výdaje za alkohol narostly v tomto miléniu o zhruba sedmnáct miliard korun. Zatím vláda o dalším navyšování zdanění alkoholu neuvažuje. To se ale patrně brzy změní a zejména spotřební daň z lihovin rapidně poroste.
Za prostituci se v Česku loni utratilo 6,2 miliardy korun, stejně jako v roce 2018, plyne z dat Eurostatu. Stabilní jsou rovněž útraty za drogy, jež se loni – podobně jako předloni – vyšplhaly na 9,7 miliardy korun. V roce 2001 utratili lidé v ČR za prostituci 3,6 miliardy, což při zohlednění inflace odpovídá dnešním 5,1 miliardy. Reálně tedy výdaje za prostituci narostly v tomto miléniu o zhruba jednu miliardu korun. Za drogy vydali lidé v ČR v roce 2001 hned 10,1 miliardy korun, tedy nominálně více než v roce loňském. Suma 10,1 miliardy korun roku 2001 odpovídá 14,4 miliardy korun roku 2019, takže reálně výdaje za drogy jako za jediný z „hříchů“ v tomto miléniu klesly, a to o 4,7 miliardy korun.
Loňský účet za neřesti v ČR (v Kč, data: Eurostat)
Tabák 110,7 miliardy
Alkohol 93,5 miliardy
Drogy 9,7 miliardy
Prostituce 6,2 miliardy
———————————————————————–
Celkem 220,1 miliardy
Pro srovnání: Účet za neřesti v ČR na začátku milénia, v roce 2001 (v Kč, data: Eurostat)
Tabák 42,9 miliardy
Alkohol 53,5 miliardy
Drogy 10,1 miliardy
Prostituce 3,6 miliardy
———————————————————————–
Celkem 110,1 miliardy
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
