Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun. Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard.
Oproti minulým létům, kde se vládě dařilo dosahovat až o desítky miliard lepšího závěrečného výsledku svého hospodaření, než jaký byl na státní úrovni rozpočtován, tak bude letošek znamenat zásadní změnu. Vláda letos žádné výrazné zlepšení oproti rozpočtovanému stavu nevykáže. Jde především o důsledek pomalejšího ekonomického růstu, než s jakým při sestavování rozpočtu na rok 2019 počítala. Důvodem je ovšem také to, že letos vládě nepomohly tolik jako loni jednorázové příjmy prostředků z fondů EU. Ty loni zlepšily výsledek hospodaření státního rozpočtu o skoro 21 miliard korun.
Vládě se kvůli horšímu výkonu ekonomiky letos nedaří dle plánu vybírat například daň z přidaného hodnoty. Počítala s meziročním navýšením inkasa této daně o 6,8 procenta, avšak ke konci listopadu činilo navýšení jen necelá čtyři procenta. To je ovšem způsobeno i tím, že spuštění třetí a čtvrté vlny EET bylo v přesunuto na rok 2020, ačkoli rozpočet počítal s tím, že dodatečné příjmy zajištěné třetí a čtvrtou vlnou EET budou do státní kasy proudit již letos.
Celkově je zřejmé, že vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá. Měla by však vzhledem ke zpomalování ekonomiky krotit své výdaje a být do budoucna opatrnější při sestavování rozpočtu, včetně toho na příští rok, byť jeho rámec již byl schválen.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
