#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Vláda „škudlí“. Naše peníze

3. dubna 2020

Vláda přišla s návrhem podpory 25 tisíc korun pro OSVČ a se zlou se potázala. Pomoc totiž podmínila. Hlavně tím, že daná OSVČ musí za letošní první čtvrtletí vykazovat meziroční pokles tržeb alespoň o deset procent. Takže se návrh bude předělávat a podmínky uvolňovat. Je to tak správně, jistě jej lze vylepšit.

Na druhou stranu zlost samostatně vydělávajících může zažehnout užitečnou debatu. Jak má vlastně pro příště vypadat pomoc všem těm, které opatření pro boj s koronavirem závažně ekonomicky poškozují? Máme se vydat cestou záchrany všech, ať to stojí, co to stojí, nebo upřednostnit adresnost? Adresná řešení jsou levnější, ale vyžadují více času, což efekt úspory tlumí.

Skutečnost, že vláda zmíněnou podporu podmínila, svědčí o určité snaze o adresnost. A není pravda, že nastavené podmínky prakticky všechny OSVČ od možnosti na podporu dosáhnut.

Stačí se podívat na data. Z údajů společnosti O2, respektive řešení EET této společnosti (O2 eKasa), plyne, že první týden po zavedení nouzového stavu, ve dnech od 14. 3. do 19. 3., došlo k poklesu provedených transakcí o sto procent v případě maloobchodníků s hodinami, hodinkami a klenoty a v případě prodejců obuvi.

V oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti nastal pokles o 98 procent, v případě maloobchodu s oděvy pokles čítal 96 procent, stejně jako ve sféře ubytování, stravování a pohostinství. Výroba pekařských a cukrářských výrobků vykázala pokles transakcí o 93 procent, maloobchod s tabákovými výrobky o 84 procent, výroba vína z vinných hroznů o 87 procent, doprava a skladování o 89 procent. A tak dále.

Tato čísla jistě rámcově ilustrují i rozsah poklesu tržeb OSVČ v příslušných i dalších dotčených oborech. Pokud daná OSVČ vykazovala od zavedení nouzového režimu dne 12. března do konce března meziroční pokles tržeb o 90 procent, zatímco ve zbytku letošního roku její tržby dosahovaly nominálně loňské úrovně, pak taková OSVČ s přehledem splňuje podmínku alespoň desetiprocentního meziročního poklesu v letošním prvním čtvrtletí. Splňuje ji také při zohlednění meziroční inflace a ekonomického růstu.

Navíc například lidé podnikající v cestovním ruchu pociťují závažnější výpadek tržeb už někdy od přelomu ledna a února, kdy přestali jezdit čínští turisté. Takže u nich propad pokrývá převážnou část prvního čtvrtletí, nejen necelé tři týdny od zavedení nouzové stavu.

Adresnost vlády znamená úsporu peněz daňového poplatníka a do budoucna třeba i nižší daně. Těžko totiž domýšlet čím jiným než právě zvýšením daní by vláda – ať už tato Babišova či jiná – mohla v budoucnu vznikající manko veřejných finanční zahladit.

Ruku na srdce, zdaleka ne všechny OSVČ jsou koronavirem nepříznivě zasaženy. Co třeba programátoři, vývojáři a další „ajťáci“, kteří v běžných časech pracují z domova, takže nyní vlastně žádnou změnu nepocítili?

Zaměstnávání „ajťáků“ na bázi švarcsystému, tedy coby OSVČ, je jak známo rozšířené. Pokud vláda rezignuje na adresnost, tito lidé si jistě rádi přijdou vyzvednout svůj nijak neopodstatněný 25tisícový bonus. Daňoví poplatníci se jim na něj v budoucnu složí z navýšených daní.

Jistě, lze hledat lepší adresné řešení. Dávat však podporu všem, bez jakýchkoli podmínek, to je mrhání penězi daňového poplatníka. Nadáváme-li na vládu, že „škudlí“, vězme, že „škudlí“ naše peníze. Vláda sama žádné peníze nemá.

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře