#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat

2. května 2023
Do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard.

Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

V letošním roce plánuje vláda schodek státního rozpočtu nejvýše na úrovni 295 miliard korun. Za první tři měsíce roku tak vláda vyčerpala více než takřka 68 procent sumy odpovídající plánovanému schodku. Je však pravda, že ve druhé polovině roku zpravidla bývá výpůjční aktivita tuzemských vlád slabší, takže tento údaj sám o sobě ještě nutně nesignalizuje, že letošní plánovaný schodek je nesplnitelný. Velmi pravděpodobně ale výsledný, celoroční schodek bude vyšší. Nejpravděpodobněji vykáže úroveň zhruba 320 miliard korun.

Klíčovým důvodem prohlubujícího se schodku je nutnost vypořádat se s energetickou krizí. Vláda sice díky ní inkasuje peníze navíc v podobě odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.  Jenže vláda současně od ledna do dubna uskutečnila meziročně výrazné dodatečné výdaje v souvislosti se zastropováním cen energií a s kompenzací příslušných ztrát a také v souvislosti s výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sice nedávno dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.

Přestože Jurečkův argument zní logicky, pohled do historie ukazuje, že vládě se s největší pravděpodobností nepodaří „vejít“ do schodku 295 miliard korun, jejž si pro letošek vytyčila jako maximální možný. Musela by v takovém případě nakonec stejně rozpočtový zákon novelizovat. Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard.

Samozřejmě, letošní rok je vzhledem k mimořádné situaci na energetických trzích – loňské i letošní – specifický. Přesto se zdá být s ohledem na historický vývoj krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo opravdu stlačit schodek pod 300 miliard korun. Citelně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře