#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Vláda dala, vláda vezme

14. září 2020
Za zrušení superhrubé mzdy zaplatí Češi dražším tabákem, dražím vínem, dražší naftou či dražšími nemovitostmi.

Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za necelé čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tudíž pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun, může být však i ještě nižší. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.

Vláda se kvůli mohutnícímu schodku začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. Za letošní a příští rok může výpadek státní kasy činit dohromady klidně 700 miliard korun i více. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává. Ve výsledku tak občanům zase vezme to, co jim v kapse hodlá nechat v důsledku zrušení superhrubé mzdy.

Ministerstvo financí nutně potřebuje zvýšit daně, případně časem zavést daně úplně nové – nebo alespoň začít zdaňovat to, co dosud zdaňováno nebylo.

Nejprve dojde na kuřáky. Buď jim výrazně zdraží řezaný a zahřívaný tabák, nebo se dočkají dalšího skokového zvýšení cen cigaret. Nesjpíše ale dojde k obojímu. Ministerstvo zde ještě může argumentovat bohulibým úmyslem a starostí o zdraví či sociální blaho tuzemské veřejnosti. Taková daň se nejsnáze prosazuje a hájí, a to i v těžkých ekonomických časech, které nyní zemi a její trh práce čekají.

Od příštího roku proto vláda zřejmě výrazněji zdaní zahřívaný tabák. Přitom už nyní počítá s tříletým zvyšováním spotřební daně z tabáku a cigaret. Daň poroste v letech 2021 až 2023 o zhruba pět procent ročně. Vyššího zdanění se dočká zřejmě také hazard.

Větší zdanění „neřestí“ ale rozhodně státní kasu nespasí. Tyto dodatečné daně přinesou kase řádově jednotky miliardy korun ročně, zatímco jen výpadek ze zrušení superhrubé mzdy představuje minimálně zhruba 75 miliard korun.

Lze tedy předpokládat, že v dalších letech dojde například k výraznému růstu majetkových daní, například daně z nemovitosti. Vláda bude zřejmě muset přistoupit k růstu spotřební daně alespoň některých pohonných hmot (motorové nafty), ale také k zavedení zcela nových daní, například ekologického rázu. Pravděpodobné jsou tak úpravy sazeb v oblasti daně z přidané hodnoty, a to spíše ve směru celkového růstu zatížení touto daní. Smutní budou si také vinaři, neboť se vláda zřejmě nakonec uchýlí k zavedení spotřební daně z tichých vín, která doposud zdaňována nejsou.

Vyšší daň se zpravidla nakonec promítne do konečné ceny pro spotřebitele. Alespoň zčásti. Je tedy třeba počítat se zdražením tabáku, vína, nafty či třeba nemovitostí, aby se tak postupně splácel dluh za letošní vládní opatření.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře