#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Vláda chce zítra navýšit rozpočtovaný schodek na dějinně nejvyšší úroveň 200 miliard korun, je to však stále málo

22. března 2020

Ministerstvo financí nově plánuje schodek ve výši 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard.

To je však stále nedostatečné. Schodek se totiž bude pohybovat minimálně v pásmu od 200 do 300 miliard. Opravdu realistické je nyní předpokládat, že schodek se bude pohybovat kolem 250 miliard, v pesimistickém scénáři ovšem může převýšit i 300 miliard korun.

Česká ekonomika, včetně právě živnostníků, totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.

Když nyní pojede tuzemské hospodářství z podstatné části a po podstatnou část roku „na půl plynu“, znamená to citelný výpadek v tržbách podnikatelů i firem, a tedy i v daňovém inkasu veřejné kasy. Zároveň bude vláda muset kompenzovat ve velkém měřítku ztráty vzniklé firmám či veřejným institucím. V přímém vyjádření už nyní tyto náklady, s nimž ještě před dvěma týdny nikdy nepočítal, přesahují sto miliard korun.

Je také třeba počítat s ochromením zahraničního obchodu, zhoršením zahraničních dodávek do Česka, ale také se zhoršením odbytu na vývozních trzích, neboť i tam pochopitelně nastane hospodářské zpomalení. Třeba Itálie už je v recesi nyní. To vše znamená výrazné zhoršení příjmů veřejné kasy. Škrty částečně možné jsou, avšak vzhledem k vysokému podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, jež z povahy věci narychlo škrtat nelze, nemá vláda pro výdajovou redukci žádný výrazný prostor.

V krizovém roce 2009 odpovídal schodek státního rozpočtu zhruba 4,9 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by byl schodek tak vysoký i letos, bude v absolutním vyjádření činit zhruba 285 miliard korun.

Již nyní se přitom objevují prognózy signalizující, že současná situace kolem šíření koronavirové nákazy může na světovou ekonomiku dopadnout ještě hůře než finanční krize před jedenácti. Například největší americká banka, JP Morgan, počítá pro letošní rok s celosvětovým ekonomickým poklesem o 1,1 procenta. To by byl nejslabší výkon globální ekonomiky od skončení druhé světové války. V roce 2009, kdy vrcholila světová finanční krize, se světová ekonomika propadla také, ale „jen“ o 0,8 procenta. Jiná americká banka, Morgan Stanley, pak počítá s tím, že česká ekonomika letos klesne o 4,3 procenta, zatímco v krizovém roce 2009 to bylo o 4,7 procenta.

Už nyní je tedy na místě srovnání s rokem 2009 a tehdejším deficitem 192 miliard. Tento deficit je ovšem třeba vztáhnout k nynější výši hrubého domácího produktu, což opravdu nakonec dává odhad letošního deficitu nejpravděpodobněji v rozsahu kolem 250 miliard korun.

Vláda ČR může tento deficit poměrně pohodlně pokrýt navýšeným vydáváním dluhopisů. Veřejné zadlužení ČR patří k nejnižším v EU, jen tři země tohoto celku mají nižší veřejný dluh k HDP – Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Státní dluh ČR se až do loňska dařilo držet stabilizovaný, a to už o roku 2013. Není tedy nutné, aby vláda nouzově hledala zdroje k pokrytí dramaticky navýšených výdajů v zisku České národní banky nebo podniku ČEZ.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře