Lukáš Kovanda hovořil o vládním návrhu státního rozpočtu s redaktorkou Veronikou Poláškovou. Přečtěte si, co v rozhovoru zaznělo.
Veronika POLÁŠKOVÁ, redaktorka
Dobrý večer, ještě jednou. Vláda rozdělovala rozpočet do zhruba 40 kapitol. Mezi nimi veškerá ministerstva a také další státní úřady. Většina z nich by v příštím roce měla mít vyšší obnos peněz než s jakým hospodařila v letošním roce. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak vyplývá z informací Ministerstva financí, zatímco letos hospodařili se zhruba 590 miliardami korun tak v příštím roce by měly mít víc o 46 miliard korun. Tedy přes 630 miliard. Dalším ministerstvem, které by mělo v příštím roce získat více peněz je Ministerstvo školství. To by mělo získat více o 22 miliard korun. Tedy by mělo hospodařit s více jak 200 miliardami korun. Také Ministerstvo dopravy, které se stará o naše dálnice a silnice prvních tříd by mělo mít více a to o 15 miliard korun. Tzn. přes 73 miliard korun oproti letošním zhruba 58 miliardám. A polepšit by si mělo podle současného návrhu také Ministerstvo obrany a to o 8 miliard korun. Tzn. mělo by mít zhruba 67 miliard korun v příštím roce. A s námi je už teď živě ve spojení ekonom Lukáš Kovanda. Pane Kovando, dobrý večer. Jak se vy díváte na návrh státního rozpočtu? Je podle vás správné investovat více do většiny ministerstev?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý večer. Myslím si, že to je správné není. I když někde to přidávání smysl má. Má smysl přidávat důchodcům. Má smysl přidávat učitelům, ale měli bychom také hledět na to jak ušetřit. Tzn. když předáváme učitelům, měli bychom se tázat proč tolik věčných studentů, kteří studují do 30 za velmi malý peníz, nebo skoro zadarmo. Platí jim to daňový poplatník, platím jim to stát a pak mu tedy nezbývá na to, aby učitelé měli víc. To je číslo 1. Pak třeba ti důchodci. Ty také mají problém, protože když přidáte všem státním zaměstnancům jako se přidá pro příští rok, tak pochopitelně tzn., že se zvýší inflace, zvýší se ceny zdraží zboží a důchodci sice budou mít vyšší důchody, ale také budou mít všechno zboží včetně potravin dražší. Takže si vlastně nějak nepomůžou.
Veronika POLÁŠKOVÁ, redaktorka
Jediné ministerstvo, které by podle současného návrhu státního rozpočtu pro příští rok mělo dostat méně peněz je Ministerstvo zahraničních věcí. A to z 8 180 000 000 korun, které zhruba měli v letošním roce, by příští rok měly mít 8 110 000 000 korun. Tzn. méně o 70 000 000 korun. Vláda by chtěla ušetřit také například na provoz Kanceláře prezidenta republiky. V letošním roce měli zhruba 500 000 000 korun a v příštím roce by měly mít o 111 000 000 korun méně. Méně peněz by měl mít také Ústavní soud. Letos 258 000 000 korun. V příštím roce by měli dostat zhruba 223 000 000 korun. To je zhruba o 35 000 000 korun méně. Znovu se obracím na ekonoma Lukáše Kovandu. Pane Kovando, jsou podle vás tyto úspory na místě?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Jsou na místě, ale měly by být mnohem větší. Tzn. ty úspory by se měly počítat nejen desítky milionů, což jsou z hlediska rozpočtu drobné. To je z hlediska rozpočtu plivanec v moři, ale měly by se počítat na miliardy na desítky miliard. Nezapomeňme, že ten schodek je plánovaný právě na desítky miliard. Tzn. jestliže se někde ušetří pár milionů, tak to tu situaci vůbec neřeší. To je jako když ze stokoruny ušetříte jednu korunu, nebo třeba 50 haléřů. To je prostě holé nic. Takže myslím si, že vláda by měla přestat zakládat nové úřady. Navyšovat počty státních zaměstnanců a hledat úspory, protože v této době prosperity my bychom opravdu měli hospodařit ideálně vyrovnaně, ale vlastně ještě lépe přebytkově, abychom se připravovali na horší časy, které jednoznačně přijdou. Už nyní pozorujeme známky cyklického útlumu naší ekonomiky. A až přijdou ty nejhorší časy, my nebudeme mít žádný přebytek žádný polštář, ze kterého bychom mohli pak ekonomiku stavět na nohy. A to je ten hlavní problém. Takže vláda promrhává příležitost a myslím si, že nás všechny bude v příštích letech hodně bolet.
Veronika POLÁŠKOVÁ, redaktorka
Když se teď podíváme na výši státního dluhu, tak i když se každým dnem mírně mění, tak můžeme hovořit o jednom bilionu a 700 miliardách korun. To při našem počtu obyvatel, tzn. 10 a půl milionu obyvatel České republiky, tzn., že v těle i včetně nemluvňat každý z nás dluží přes 160 000 korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
