#Lukáš Kovanda, Ph. D.

V Česku v září znatelně zdražily školy, od mateřských po vysoké. Jinak ale Češi v září zažili největší celkové zlevnění za posledních třináct let

10. října 2019

Spotřebitelské ceny v ČR se v září nevídaně propadly. O 0,6 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziměsíční pokles od září roku 2006, tedy za uplynulých třináct let. Citelný meziměsíční pokles cen přispěl k tomu, že tempo inflace v meziroční perspektivě zvolnilo více, než se čekalo. Meziročně totiž spotřebitelské ceny v ČR rostly o 2,7 procenta, zatímco trh počítal s tím, že porostou o 2,8, nebo dokonce o 2,9 procenta.

Klíčovým důvodem rapidního zářijového snížení cen je pokles cen zájezdů a dovolených. Cestovní kanceláře a další jejich prodejci museli s cenami dolů kvůli končící letní sezóně. Znatelně klesaly také ceny zeleniny. V letošním roce totiž zemědělcům pěstujícím zeleninu přeje počasí přece jenom více než loni. Loňska slabá úroda, způsobená suchým a teplým počasím, se tudíž letos v takovém rozsahu neopakuje. Ani u nás, ani jinde v Evropě. To razantně oslabuje tlak na růst cen zeleniny typu brambor či cibule. Naopak, jsme svědky jejich výrazného cenového poklesu ruku v ruce s tím, jak se na trh dostává letošní, bohatší sklizeň. Navzdory pro změnu horší než loňské úrodě ovšem v září klesly také ceny ovoce.

Poměrně výrazně ovšem v září zdražilo vzdělání. Na všech úrovních, od mateřských škol po vysoké. Vzestup cen souvisí se začátkem školního, případně akademického roku, kdy školy a vzdělávací instituce upravují své ceníky a obecně zohledňují růst cen v ekonomice, například růst cen energií v čele s elektřinou nebo růst mezd. Školné na veřejných vysokých školách tak během září zdražilo o desetinu, školní družiny a poplatky v mateřských školách o více než tři procenta, výuka jazyků o dvě procenta atd.

Ztráta cenové dynamiky v oblasti zeleniny pak přispívá ke zpomalení meziročního růst cen potravin. Takže zatímco ještě v srpnu zelenina meziročně zdražovala o zhruba 34 procent, v září už jen o necelých dvanáct procent. Zájezdy a dovolené, obecně rekreace, byly v září navzdory zmíněnému meziměsíčnímu zlevnění v meziročním vyjádření stále o šest procent draží než loni. Cestovní kanceláře zjevně musely během září poněkud přehodnotit ochotu Čechů utrácet za rekreaci. Evidentně je stále vysoká, ale ne až tak, jak mnohé cestovky evidentně doufaly.

Silný tlak na růst cen představovaly i v září ceny bydlení a již zmíněných energií. Elektřina opět zdražovala o zhruba deset procent, jako po většinu letošního roku.

Míra inflace nadále setrvává poměrně blízko tříprocentní horní hranice tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky. Růst cenové hladiny fundamentálně táhne předně růst mezd, který se promítá v citelném zdražování podstatné části zboží a služeb. Inflace vykázala hodnotu, kterou Česká národní banka předpokládá ve své aktuální prognóze. I proto na dnešní čísla k inflaci nebude centrální banka reagovat zpřísněním měnové politiky. Klíčovým důvodem, proč centrální banka sazby nezvýší, ovšem je to, že ve světě dochází k ekonomickému zpomalování klíčových ekonomických celků, jako je eurozóna, Čína či Spojené státy, což představuje protiinflační tlak, který v období příštího půldruhého roku, na horizontu měnové politiky ČNB, ovlivní také hladinu spotřebitelských cen v ČR.

V dalších měsícům dynamika inflace lehce zmírní, ovšem růst cenové hladiny setrvá nad cílem ČNB a začátkem příštího roku opět zrychlí do blízkosti tří procent. Za celý letošní rok vykáže inflace hodnotu 2,7 procenta. Podobným tempem pak ceny porostou za celý rok 2020.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře