Tento týden začíná dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Půjde o první soukromou dálnici v ČR, úsek má být dokončen v roce 2024. Do hry se vrací realizace výstavby prostřednictvím PPP, nebolí partnerství veřejného (public) a soukromého (private) sektoru. Privátní sektor, konkrétně francouzské konsorcium DIVia, úsek dálnice postaví a bude jej pak bezmála čtvrtstoletí i provozovat. Za to mu stát zaplatí.
Stát obecně upřednostňuje realizaci výstavby nebo poskytování služby na bázi PPP, pokud je to finančně výhodné nebo pokud je k tomu přimějí celkové ekonomické podmínky. Tlak na veřejné rozpočty, který sílí i v důsledku probíhající pandemie, vytváří podmínky, v nichž se PPP realizace stává z hlediska státu atraktivnější. To proto, že se v rámci PPP realizace zapojující soukromé finanční prostředky, takže ty veřejné lze ponechat na jiná využití. Post-pandemická éra tak může vrátit PPP realizace na výsluní zájmu, odkud zmizely po prvotním nadšení z nich v polovině prvního desetiletí tohoto milénia.
Na PPP realizaci dochází tehdy, když stát nemá dostatečné prostředky k realizaci projektu nebo poskytování služby a stojí před rozhodnutím, zda si peníze půjčit, nebo použít právě PPP. V rámci druhé z možností se použitím koncesní smlouvy soukromý subjekt zaváže, že daný projekt zrealizuje na své náklady, které se mu vrací buď přímo od občanů (např. ve formě mýtného) nebo od státu ve formě pravidelných plateb. Jelikož státní sektor má možnost si půjčit prostředky levněji, za nižší úrokovou sazbu, než je tomu v případě PPP realizace, musí pro PPP realizaci promluvit také další faktory, jež tuto nevýhodu více než kompenzují.
Mezi tyto faktory patří efektivnější využití prostředků ze strany soukromého sektoru. Privátní firmy jsou totiž schopny lépe pracovat s rizikem, a tak snížit celkové náklady projektu po celou dobu jeho životnosti a tím ušetřit veřejnému sektoru finanční prostředky. Dalším faktorem je lhůta provádění projektu, poněvadž v případě realizace projektu soukromým sektorem nebývá problém s dodržením termínu.
V případě PPP realizace dálnice D4 stát zjevně s cílem povzbudit stále pokulhávající infrastrukturní výstavbu, a dále s cílem vytvořit v ekonomicky náročné době pracovní místa a podpořit lokální ekonomiku vsadil právě na PPP projekt, který bezmála 25 let od svého dokončení, po něž bude provozován na bázi koncese, přejde do státního vlastnictví.
Pro běžného občana, například tedy pro řidiče, který danou dálnici využije, se tudíž praktického hlediska nic nezmění v porovnání se situací, kdy by stavba byla uskutečněna na bázi standardní, tj. například na bázi veřejné zakázky. Za dálnici D4 začne stát platit teprve, až bude dokončena a zprovozněna, což mu pomůže ulevit od zmíněného tlaku na veřejné rozpočty. Lze také očekávat silnější tlak na dodržení termínů, protože soukromý zhotovitel stavby bude mít zájem na co nejdřívějším možném jejím zprovoznění.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
