#Lukáš Kovanda, Ph. D.

V Česku se tiskne méně a méně pohlednic, lidé o ně ztrácí zájem

4. prosince 2020
Počet vyrobených kusů od roku 2012 klesl zhruba sedmkrát.

K adventnímu času patří posílání přání a pohlednic. Nejinak tomu bude i letos. Jenže těch klasických zase o něco ubude. V posledních letech zasílání pohlednic a dopisů každoročně klesá zhruba o desetinu. Lidé si více posílají třeba zprávy ve formátu MMS nebo využívají elektronické služby, která umožňuje, aby jejich vlastní fotografie dorazila adresátovi jako papírový pohled.

Ubývá tak klasických, sériově tištěných papírových pohlednic. Loni se jich v ČR podle údajů Eurostatu vyrobilo jen necelých 193 tisíc, tedy nejméně za celou dobu od roku 2008, po kterou úřad daná data zveřejňuje. Ještě v roce 2012 se v Česku vytisklo přes 1,4 milionu pohlednic, tedy více než sedmkrát tolik co loni.

V celé EU se v posledních letech vyprodukuje necelých 60 milionů pohlednic. Ještě v roce 2009 to přitom bylo přes sto milionů kusů. Více než dvě třetiny všech pohlednic, které se v EU každoročně vytisknou, mají na svědomí pouze tři země, a sice Švédsko, Německo a Španělsko.

Ústup pohlednic ze své někdejší slávy je jedním z projevů nástupu online komunikace a informačních a komunikačních technologií. Tento nástup reflektuje také státní podnik Česká pošta, který příští rok zruší více než dva tisíce pracovních míst. Nejedená se přitom ze strany pošty o žádný nahodilý děj, vyvolaný koronavirovou situací, ale o výsledek širší, promyšlenější a dlouhodobější koncepce, který souvisí s tím, že podnik pod současným vedením adekvátněji reaguje na výzvy doby.

Mezi ně patří nutnost zavádění moderních technologií a postupů a flexibilnější reakce na technologické změny, zejména pak právě na nástup online komunikace. Tomuto nástupu předchozí managementy podniku nedokázaly uspokojivě čelit, natož jej pak využít ke svému prospěchu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře