V červnu opět citelně zrychlil růst spotřebitelských cen v ČR. V meziročním vyjádření cenová hladina stoupla o 3,3 procenta. Z měsíce na měsíc, tj. mezi květnem a červnem, pak hladina stoupla o 0,6 procenta, tedy nejvýrazněji od letošního ledna.
Inflace překonala jak očekávání analytiků, tak České národní banky. Obecně s počítalo s meziročním růstem cen zhruba v pásmu od 2,5 do tří procent.
V porovnání s loňských červnem nejvýrazněji přispěly k růstu cenové hladiny zdražující alkohol a tabák. Tyto „neřesti“ zdražují zejména kvůli letošnímu znatelnému navýšení spotřební daně, která s v cenách v obchodech projevuje postupně, ruku v ruce s tím, jak se prodejci zbavují starých zásob, pořízených ještě v době účinnosti nižší spotřební daně. Při vyloučení alkoholu a tabáku by inflace vyla nižší, místo 3,3 procenta by činila 2,7 procenta, což znamená, že by zůstala v takzvaném tolerančním pásmu cílování inflace, které Česká národní banka stanovuje mezi jednoprocentní a tříprocentní úrovní meziroční inflace.
V červnu také zmírňovaly tlaky na pokles některých cen, například pohonných hmot. Meziročně jsou benzín či nafta stále výrazně levnější než loni, avšak už ne tak výrazně jako v květnu. Za tento vývoj může zvýšení cen ropy na světových trzích, k němuž v důsledku omezení těžby strategické suroviny ze strany kartelu OPEC, Ruska a dalších klíčových producentů dochází od letošního května. Například kartel OPEC letos v červnu vytěžil nejnižší měsíční objem ropy od války v Zálivu roku 1991. I tak však platí, že pro české motoristy byl letošní červen – ale i první červencový týden – nejlevnější od roku 2004.
Silné cenové tlaky jsou patrné u některých základních potravin. V červnu zrychlila dynamika růstu ceny v případě ovoce typu jablek, ale také v případě cukru, zmíněného piva či vajec. Vysoká meziroční dynamika zůstává patrná u vepřového, kde i v červnu nastal zhruba pětinový meziroční růst, či v případě mouky.
Koronavirová krize se tlakem na zmírnění inflace projeví výrazněji ve druhém pololetí letošního roku. Vládní opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti budou postupně končit. Zhoršující se situace na trhu práce zesílí dezinflační tlaky (tedy tlaky zmírňující inflaci), a to jak prostřednictvím slabšího růstu mezd, tak prostřednictvím slabší celkové poptávky v ekonomice.
Inflace se tak bude ve druhé polovině roku postupně přibližovat úrovni inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent, přičemž ke konci roku zmírnění inflace podpoří také vyšší základna meziročního srovnání. Ve druhé polovině roku se inflačně výrazněji než doposud projeví oslabená koruna, a to například u zboží typu elektroniky, trend zmírňování inflace však slabší koruna významněji neovlivní. Za celý letošní rok inflace vykáže úroveň 2,7 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
