#Lukáš Kovanda, Ph. D.

V Česku je průmyslová inflace nižší než v okolních zemích

16. prosince 2022
Euro tedy není zárukou nižší inflace. Příklad vývoje ceny nafty v Česku to podtrhuje, neboť ta zdražuje v posledním roce čtvrtým nejpomalejším tempem v celé EU, a to díky poměrně silné koruně, jež vůči dolaru ztrácí méně než euro.

Inflační tlaky v české průmyslové výrobě v listopadu dále zeslábly. Meziročně inflace cen průmyslových výrobců činila 21,3 procenta. To je nejméně od letošního února, na jehož konci začala ruská invaze na Ukrajinu. Ta inflační tlaky v průmyslové výrobě umocnila. Meziměsíčně ceny průmyslových výrobců v ČR klesly o celé jedno procento, tedy nejvýrazněji od roku 2018. Meziměsíční pokles cen průmyslové výroby á do značné míry na svědomí zlevnění pohonných hmot.

Vývoj cen pohonných hmot v ČR je ostatně příznivější než ve většině zemích EU za celý poslední rok. Je to klíčový důvod, proč Česko vykazuje nižší inflaci cen průmyslových výrobců než okolní země. Česko ji má nižší než Německo, Slovensko, Rakousko i Polsko, jak zachycuje dnes zveřejněný graf ČSÚ (viz níže).  Z grafu plyne, že Česko má také citelně nižší inflaci cen průmyslových výrobců než EU jako celek.

Pohonné hmoty v České republice v posledním roce zdražovaly v rámci celé EU citelně podprůměrným tempem. Vyplývá to ze statistiky, kterou včera zveřejnila Evropská komise (zde). Její nová čísla jsou tak v příkrém rozporu se zažitou představou, že v Česku pohonné hmoty naopak zdražují nadprůměrně výrazně. To mohlo platit v některých z uplynulých měsíců letošního roku, kdy docházelo k přechodnému navýšení marží například čerpadlářů, ale z meziročního srovnání nic takového neplyne.

Vždyť v tomto týdnu zdražuje benzín v České republice meziročně o 0,8 procenta, plyne z dat Evropské komise. Přitom průměr pro celou Evropskou unii činí 3,9 procenta. Nejvýrazněji, o 38 procent, zdražuje benzín v Maďarsku. To je dáno zejména tím, že tam v minulém týdnu musela vláda premiéra Viktora Orbána nouzově ukončit režim zastropování cen pohonných hmot, který platil od poloviny loňského listopadu.

Ze zemí EU benzín nejvíce zlevnil v Nizozemsku, meziročně o 12,6 procenta. Meziročně benzín zlevňuje dále také v Portugalsku, Irsku, Chorvatsku a v Itálii. Ve všech ostatních zemích EU benzín zdražuje. Na Maltě je jeho cena zcela stejná jako před rokem. Ze zemí, v nichž došlo k jeho zdražení, je na tom nejlépe Česko společně se Švédskem, jelikož v obou těchto státech meziročně přidal na ceně pouze 0,8 procenta. Ceny benzínu se tedy v posledním roce vyvíjely v Česku sedmým nejpříznivějším způsobem v celé EU.

Ještě lépe je na tom Česko v případě nafty. V jejím případě se ovšem projevuje červnové snížení spotřební daně z ní o 1,50 koruny na litr, které je stále v platnosti, na rozdíl od snížení spotřební daně z benzínu. Nafta v Česku za poslední rok zdražila o 7,4 procenta. Příznivější vývoj ceny této pohonné hmoty zaznamenaly jenom tři země EU. A sice opět Malta, kde se cena nafty meziročně nezměnila, a dále Portugalsko a Nizozemsko, kde nafta zdražila o 4,3, resp. 6,6 procenta. V žádné zemi EU nafta meziročně nezlevnila. Nejvýrazněji zdražuje v meziročním pohledu opět v Maďarsku, a to o 50,8 procenta.

V zemích EU jako celku nafta za poslední rok průměrně zdražila o 16,6 procenta.

Klíčovým důvodem jen podprůměrného zdražení pohonných hmot v ČR v kontextu EU je vývoj kursu koruny k dolaru, v němž se ropa a ropné produkty na světových trzích obchodují. Meziročně česká měna vůči té americké oslabila jen o zhruba procento, zatímco euro vůči dolaru za stejnou dobu ztratilo zhruba 5,5 procenta.

Vzhledem k tomu, že průmyslová inflace je vyšší než v Česku ve všech okolních zemích, včetně těch, které platí eurem, nedá se říci, že euro by bylo zárukou nižší inflace. Není tedy zřejmé, že by Česko vykazovalo nižší inflaci, pokud by již eurem platilo. Naopak, mohla by být vyšší. To proto, že úrokové sazby Evropské centrální banky jsou přes jejich růst z poslední doby stále citelně nižší než sazby České národní banky. Nejde přitom o maličkost. Úroveň cen výrobních, včetně cen průmyslových výrobců, totiž do značné míry předznamenává úroveň cen spotřebitelských.

 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře