#Lukáš Kovanda, Ph. D.

V Bruselu se dnes zastropování plynu dováženého z Ruska nejspíše nedojedná

9. září 2022
Zato by se mohlo pokročit v řešení, jak lidem a firmám ulevit od energetické drahoty.

Bruselský energetický summit, který na dnes svolalo české předsednictví EU, bude pravděpodobně přelomový. Některá z diskutovaných řešení by domácnostem a firmám v Unii mohla od energetické drahoty ulevit, jiná ji naopak mohou vyhrotit.

Mezi řešení, u nichž hrozí eskalace, patří záměr Evropské komise zastropovat cenu plynu dováženého z Ruska plynovodní sítí. Polsko chce ještě přitvrdit. Rádo by zastropovalo dokonce i cenu ruského plynu, jenž se do EU dováží po moři ve zkapalněné podobě. České předsednictví se ovšem už ve středu ozvalo s tím, že se zastropování cen ruského plynu pokusí z jednání stáhnout. Jde o rozumný záměr, přesto asi narazí na odpor Komise, jež s tématem počítá. Německo a Rakousko ovšem dnes uvedly, že si zastropování cen plynu dováženého z Ruska nepřejí. Zastropování cen by pravděpodobně vedlo k tomu, že jej Rusko do EU přestane dovážet zcela. Ostatně prezident Vladimir Putin o tom také už ve středu země EU ujistil.

Nyní Rusko dováží do EU plyn tranzitním plynovodem přes Ukrajinu a také černomořským plynovodem TurkStream. Pokud by se Unie pokusila zastropovat jeho cenu, Moskva by od dodávek zcela odřízla jeho stávající příjemce: Slovensko, Rakousko, Itálii a Maďarsko. Zrovna Budapešť zastropování cen těžko podpoří, neboť si v srpnu na nejbližší měsíce dojednala navýšení dodávek nad rámec svého dlouhodobého kontraktu, který s ruským Gazpromem má.

Pokud by se českému předsednictví tedy podařilo tento bod z jednání stáhnout, bude stěžejním tématem to, jak ulevit od drahých energií domácnostem a firmám.

Nutno říci, že zastropování cen dováženého ruského plynu by zřejmě alespoň přechodně vedlo k dramatickému růstu ceny plynu v EU, což by ztížilo snahu ulevit lidem a firmám od drahých energií.

Dnes se budou probírat dva způsoby, jak lidem a firmám v EU od drahých energií ulevit. Mělo by se rozhodnout, zda, zaprvé, EU zastropuje cenu plynu k výrobě elektřiny, či, zadruhé, naopak zastropuje tržby (i zisk) z dalších zdrojů elektřiny, než je plyn.

První z opatření znamená, že by stanovením limitu pro cenu plynu, z něhož se vyrábí elektřina, cena burzovní elektřiny klesla. Ta se totiž odvíjí od ceny závěrného zdroje, což je zdroj nejdražší. A tím je v těchto měsících plyn kvůli tomu, že Rusko razantně omezilo jeho dodávky do EU.
Zároveň toto první z opatření znamená, že dodavatele plynu elektrárnám musí kompenzovat stát. Tedy, že jim doplatí – z peněz daňového poplatníka – rozdíl mezi burzovní cenou plynu a uměle stlačenou cenou, za niž ho prodají elektrárně.

Následně si ovšem stát peníze vydané na doplatky zase vezme od odběratelů elektřiny, jež zatíží dodatečnou daní. Ti i přes započítání této extra daně celkově zaplatí méně, protože zastropováním plynové elektřiny klesne cena elektřiny ze všech ostatních zdrojů, vyrábějících ji vesměs levněji.
Toto první z opatření zavedly už na jaře Španělsko a Portugalsko. Výjimečně jim to povolila Evropská komise, neboť jejich energetický trh je poměrně značně oddělen od trhu zbytku EU. Jak kvůli odříznutí Iberského poloostrova Pyrenejemi, tak kvůli poměrně nízké kapacitě možného energetického přenosu mezi Španělskem a Francií. Proto se tomuto opatření říká „iberská výjimka“. A nese své ovoce.

Průměrná velkoobchodní cena elektřiny byla ve Španělsku v srpnu o 67 procent nižší než v Německu, a dokonce o 69 procent nižší než ve Francii. Potíž je v tom, že dost nemotivuje k úspornému nakládání s plynem.

Plynová elektřina je totiž v důsledku opatření dotována, tedy uměle zlevňována, což navozuje falešný dojem, že plynu je více, než ho ve skutečnosti je.

Ještě o víkendu české předsednictví EU počítalo s tím, že uplatnění iberské výjimky na celou EU bude hlavním návrhem pátečního summitu. Už v minulém týdnu byl však zveřejněn jiný, alternativní návrh z pera Evropské komise. Onen druhý návrh spočívající v zastropování tržeb prakticky všech jiných elektráren, než jsou ty plynové (solárních, větrných, vodních, geotermálních, jaderných, hnědouhelných a dalších, ovšem nikoli černouhelných). Návrh už podpořily Německo i Francie, tedy „těžké váhy“ EU, což svědčí o tom, že by v pátek měl mít navrch nad iberskou výjimkou.

I český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela mezi řádky naznačil, že by se Česko mohlo přiklonit k této druhé variantě. Zdůraznil klíčovou nevýhodu iberské výjimky – nemotivuje k nižší spotřebě. Přitom omezení spotřeby plynu je v nadcházející topné sezoně víc než žádoucí.

Druhé z opatření nevede k poklesu burzovní ceny elektřiny. Zastropování tržeb by ale znamenalo, že větrným, solárním nebo jaderným elektrárnám bude „konfiskována“ podstatná část jejich zisku. Ta nad stanoveným stropem, jenž bude nejpravděpodobněji na úrovni 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly eráru – sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Svým způsobem se jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné, hnědouhelné či vodní elektrárny. Státy EU by přitom „konfiskovaly“ největší část zisku elektrárnám využívajícím obnovitelné zdroje, které jsou nejlevnější a mají nyní nejvyšší „marže“, což je rozdíl mezi závěrnou cenou elektřiny a výrobní cenou elektřiny daného zdroje. Z těchto prostředků by financovaly pomoc zranitelným domácnostem i firmám včetně těch využívajících fosilní energie, třeba elektřinu z plynu či uhlí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře