Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.

Z hlediska vývoje úročení českého dluhu tedy Babišova vláda odchází v pravý čas. Pravděpodobná Fialova vláda, která už se rodí, totiž bude čelit citelně vyššímu úroku na svém dluhu, než s jakým musela počítat vláda Babišova nebo předtím ještě vláda Sobotkova.

Vyšší náklady na obsluhu dluhu znamenají, že reformy, které má vítězná koalice Spolu ve volebním programu, budou ještě bolestivější. Koalice Spolu slibuje snížit schodek státního rozpočtu na 1,5 procenta HDP do roku 2025. Čím více ale bude muset platit na úrocích, tím více bude muset osekávat výdaje na starobní důchody, sociální dávky, zdravotnictví, školství, infrastrukturu a podobně, aby slibovaného schodku dosáhla. Tím více také bude muset zvyšovat daně, případně tím více státních zaměstnanců bude muset propustit. Vzniklý růst míry nezaměstnanosti by ale měl alespoň zmírnit inflační tlaky.

Situaci navíc nyní komplikuje právě rapidní růst inflace. Její dramatický vzestup na maxima od roku 2008 a související růst inflačních očekávání je klíčovým zdrojem znatelného nárůstu úroku na dluhu vlády ČR v posledních týdnech. Česká národní banka přitom se zvyšováním své základní sazby, který inflaci zamýšlí krotit, není zdaleka u konce, což znamená, že lze čekat další silný tlak na růst úroku na českém vládním dluhu a jeho razantní prodražení.