#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Úrok na českých desetiletých dluhopisech dnes klesl pod úroveň jednoho procenta

12. května 2020
Poprvé od loňského srpna. Vládě zlevňuje obsluha dluhu, rostou šance, že banky nakonec půjdou s úroky hypoték citelně dolů.

Výnos desetiletých vládních dluhopisů ČR dnes klesl nejníže od konce loňského srpna a také poprvé od té doby po úroveň jednoho procenta. Dnes odpoledne středoevropského času totiž vykazoval hodnotu 0,989 procenta, která je nejnižší nejen za celý letošní rok, ale právě také za všechny loňské dny následující po 20. srpnu.

Loni v srpnu klesl výnos z desetiletého českého dluhopisu přechodně na víceleté minimum, přesněji na nejnižší úroveň od prvního pololetí roku 2017. V první půli roku 2017 ještě dozníval efekt intervenčního režimu České národní banky, ukončený v dubnu toho roku, který stlačoval právě i výnos desetiletého dluhopisu.

V uplynulých přibližně třiceti dnech klesl výnos desetiletého dluhopisu ČR z úrovní kolem 1,53 procenta právě na dnešní hodnotu 1,03 procenta, což je poměrně citelný pokles. Tuzemské vládě tak výrazně zlevňuje nákladnost obsluhy dluhu. To se hodí zvláště právě nyní, kdy enormně roste letošní vyhlížený schodek státního rozpočtu. Ten má dosáhnout 300 miliard korun. Je však pravděpodobné, že nakonec bude ještě výrazně vyšší.

Pokles výnosu českých dluhopisů je výslednicí uklidnění situace na světových finančních trzích a postupné celosvětové stabilizace šíření koronavirové nákazy. Současně trhy po odeznění nákazy vyhlížejí dezinflační vývoj z důvodu značného ochromení naší i zahraničních ekonomik.

Snížení inflačních očekávání, podpořené v prvé řadě očekávaným dopadem koronakrize na mzdy a spotřebitelský apetýt u nás i ve světě a aktuálním deflačním vývojem cen ropy, rovněž tlačí výnosy dluhopisů české vlády dolů.

Spolu s dluhopisovými výnosy klesají také další tržní úrokové sazby v ČR, například ty na úrokových swapech. Sazby desetiletých úrokových swapů klesly v těchto dnech na minimum od roku 2016.

Pokles tržních úrokových sazeb a výnosů dluhopisů je důležitý například i pro hypoteční trh v ČR.

V nejbližší době ovšem navzdory poklesu tržních sazeb a výnosů dluhopisů nelze očekávat výraznější pokles průměrné sazby hypoték, neboť banky přičítají a budou přičítat navýšenou rizikovou přirážku k ceně peněz, která šla kvůli dopadům koronaviru citelně dolů.

S oživením ekonomiky postupně bude tato přirážka klesat. To vytvoří podmínky pro pokles průměrné sazby hypoték na historické dno už před koncem roku 2021.

Neznámou je však další vývoj inflace. Bezprostředně sice ve světě i u nás budou patrné zmíněné silné dezinflační tlaky, otázkou však zůstává, jak budou trvalé. Pokud by rychle odezněly a už během roku 2021 citelně stoupala inflační očekávání, projeví se to v tržních úrokových sazbách, což bankám neumožní jít s průměrnou sazbou hypoték na ono historické dno. Dokonce by nemuselo dojít k jejímu poklesu ani pod úroveň dvou procent (dle měření Fincentrum Hypoindex).

V tuto chvíli však trh přikládá větší pravděpodobnost spíše scénáři silných dezinflačních, ba deflačních tlaků, než rychlému vzestupu inflace. To je patrné právě i z citelného poklesu výnosu desetiletých českých dluhopisů.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře