#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ukrajina a obchod nad Atlantikem

28. července 2014

Jistý americký bezpečnostní expert před pár dny v tisku uvedl seznam podmínek, při jejichž splnění mohou USA obstát ve světě, který nabývá studenoválečnických rysů. Na přední místo staví dotažení Transatlantického obchodního a investičního partnerství, zkráceně TTIP.
Se studenou válkou je spjato určité semknutí Západu. Zdá se, že ukrajinský konflikt může vést k něčemu podobnému. Prvním, bezpečnostním, pilířem transatlantické kooperace je pochopitelně NATO, organizace, jejíž existence dnes získává mnohem zřetelnější smysl. Druhým pilířem – ekonomickým – se může stát TTIP.
Washington si v důsledku ukrajinského konfliktu zjevně uvědomuje, že jeho orientace na Asii nemůže být zcela jednostranná. Že si nemůže namlouvat novou a mnohdy méně vyzpytatelnou „milou“ tak překotně, až se přitom otočí zády ke svému starému evropskému brachu. Asijskou obdobu TTIP, Transpacifické obchodní partnerství, dojednávají USA už delší dobu. V důsledku ukrajinské krize se ale priority vyvíjejí. Věcně není radno upřednostňovat ani jednu z úmluv. Obě jsou podstatné, nahlížíme-li je i jako geostrategické tahy.
Případný krach jednání ohledně dohody proto nelze chápat jen jako krach jedné z mnoha obchodních úmluv. Znamenal by téměř jistě i geopolitický otřes. Zbytku světa by vyslal signál, že transatlantická vazba není, co bývala, že staří braši se nedokážou dohodnout ani na ekonomických otázkách. Budou se tedy schopni dohodnout při řešení vyhrocených bezpečnostních rizik? Jinými slovy, krach jednání o TTIP, byť jde o úmluvu primárně ekonomického rázu, může být spouštěčem řetězce dalších událostí, které rozleptají i transatlantickou bezpečnostní vazbu.
Bylo by dobré přistupovat k TTIP v těchto širších souvislostech. Bohužel zejména v evropském veřejném prostoru, hlavně v Německu, Rakousku či ve Francii, jsou mocně slyšet nositelé partikulárních zájmů. Jejich přetahovaná ony širší souvislosti upozaďuje. Slyšíme, že dohoda vzniká na zakázku „velkého byznysu“, že v jednání nejsou uspokojivě angažovány malé a střední podniky, spotřebitelské svazy a další strany. Dozvídáme se, že TTIP znamená konec farmářských trhů. Mnohé námitky jsou bohužel legitimní. Je pravda, že otevřenost vyjednávání zdaleka nedosahuje možných maxim. Jisté opodstatnění má jistě i vzdouvající se vlna antiamerikanismu napříč Evropou vyvolaná spory o špionáž.
Navzdory tomu však stále může jít o záležitosti, jež mohou oba letití partneři společnými silami překonat a které hlavně nesnesou srovnání s tím, co je ve hře. Ve hře je totiž zpochybnění a zpřetrhání transatlantické vazby. Obě strany by si to měly uvědomit. Pokud k tomuto uvědomění přispěje ukrajinská krize, což si lze představit, bude zase jednou platit ono staré „všechno zlé je k něčemu dobré“.

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře