Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 550 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.
Češi u příležitosti MDŽ nejčastěji utrácí za květiny. Roste přitom obliba dokonce i socialismem zprofanovaných karafiátů, a to rovněž mezi mladou generací. Dále maloobchodní prodejci registrují vyšší výdaje za bonboniéry, cukrovinky a další pamlsky, do jisté míry i za alkohol. Letos je na rozdíl od loňska – kdy touto dobou vrcholila tehdejší vlna covidové pandemie – možná také oslava MDŽ večeří v restauraci. Dojde k citelnému meziročnímu navýšení právě tržeb gastronomických podniků, jež samozřejmě opět podpoří znatelná meziroční inflace. Navýšené tržby v příslušných segmentech zboží budou registrovat také obchody s potravinami nebo květinami. V porovnání s loňskem ale nebude tak výrazné jako v případě gastronomických podniků. S odezněním pandemie se výdaje spjaté s MDŽ opět rovnoměrněji rozprostírají mezi maloobchodní a gastronomické provozovny.
Z hlediska celkových výdajů MDŽ v ČR zaostává za Vánocemi, Silvestrem, Velikonocemi i Dušičkami. Při těchto příležitostech totiž výdaje Čechů přesahují miliardu korun, v případě Vánoc dosahují desítek miliard. Útraty u příležitosti MDŽ se mohou spíše poměřovat s celkovými výdaji spjatými s Valentýnem, který však slaví spíše mladší generace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
