#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Trumpova cla na zboží z EU jsou varováním pro Česko a jeho plány s digitální daní 

6. října 2019

Spojené státy zavedou odvetná cla na evropské zboží. Zatím však nejde o transatlantickou obchodní válku, byť její pravděpodobnost narůstá. Světová obchodní organizace povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z EU v objemu 7,5 miliardy dolarů ročního dovozu.

USA by tak měly uplatnit nová cla ve výši 25 procent na irskou či skotskou whisky, víno, sýry, olivy, ale i některé strojírenské výrobky z Německa. Cla by měla být zavedena v druhé polovině října. EU je odhodlána na americká cla odpovědět podobně, dodatečnými cly na americký dovoz.

Američanům vadí, že úhlavní rival Boeingu, společnost Airbus, má získávat výhodu v konkurenčním boji díky miliardám dolarů státních subvencí. Hrozbou nových cel chtějí EU přimět k tomu, aby praxi subvencování Airbusu opustila.

Tato Trumpova celní hrozba se však v mnohém odlišuje od hrozeb předchozích (ať již naplněných či ne), například těch vůči Číně nebo evropským autům či francouzskému vínu. Nelze ji úplně chápat jako zahájení transatlantické obchodní války. Obchodní válka mezi Washingtonem a Bruselem sice nadále hrozí, a zvláště tíživě by zasáhla evropský autoprůmysl, avšak možná nová cla ve věci subvencí Airbusu jsou přece jenom poněkud o něčem jiném. Washington si na příslušné subvence stěžoval u Světové obchodní organizace poprvé už polovině minulého desetiletí, tedy za vlády prezidenta George Bushe mladšího.

Další rozdíl oproti jiným Trumpovým celním výhrůžkám spočívá v tom, že nyní americká administrativa deklarovala, že cla případně zavede teprve, až k tomu dostane „zelenou“ od Světové obchodní organizace. Což je instituce, kterou Trump jindy s gustem přehlíží.

Z hlediska Česka bude zavedení zmíněných cel jasnou známkou toho, že americká administrativa neváhá citelnými dodatečnými cly zatěžovat ani dovoz z EU, tedy ze zemí vojensky spojeneckých. Česko by proto mělo znovu zvážit, zda je na místě zavedení digitální daně namířené proti převážně americkým technologickým gigantům, jako je Google, resp. jeho matka Alphabet, nebo Facebook. Washington může uvalit odvetné clo také na české zboží, které do USA hodně vyvážíme, například motory či pneumatiky.

Tuzemské firmy je tam vyvážejí v objemu takřka deseti miliard korun ročně. Je třeba si tedy uvědomit, že pracovní místa v těchto českých podnicích jsou digitální daní potenciálně ohrožena, byť nepřímo.

Pokud Trump zatíží cly právě i český dovoz do Spojených států, přijdou dané firmy o velmi důležité odbytiště, propadne se jim zisk a budou muset eventuálně propouštět. Otázkou je, zda tato případně ztracená pracovní místa stojí za pět miliard korun do státního rozpočtu navíc.

Pokud se v důsledku možných Trumpových cel propadne vývoz českých pneumatik a motorů do Ameriky o polovinu, bude česká ekonomika jako celek z hlediska příjmu opět na nule. Ministerstvo financí, jak plánuje, má sice díky digitální dani získat navíc pět miliard. Čeští výrobci pneumatik a motorů ale zároveň o pět miliard přijdou. Navíc budou ohrožena pracovní místa v těchto podnicích.

A to samozřejmě nepočítáme všechny další firmy, které do Spojených států také vyváží, byť již objemově méně významné položky, než jsou motory a pneumatiky. Takže celé dobrodružství s digitální daní se může tuzemskému hospodářství ve finále vymstít. Více ztratí, než kolik získá.

To vše přitom není nutně volání po tom, aby se technologičtí giganti nezdaňovali. Pokud už je však Česko zdanit chce, je z politického a zřejmě i ekonomického hlediska rozumnější vyčkat na zmíněné mezinárodní řešení digitálního zdanění, dojednané na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře