Největším politickým nepřítelem českého premiéra Babiše je americký prezident Trump. Jeho obchodní války mohou více než cokoli jiného způsobit, že nebude mít na další zvyšování důchodů a platů.
Navíc Trumpovo válčení zprostředkovaně ochromuje tuzemský průmysl, takže již od příštího roku nelze v Česku vyloučit růst nezaměstnanosti. Ani ten se Babišovu voličstvu líbit nebude. Naplno obnaží, že česká ekonomika promarnila další cyklus ekonomické prosperity.
Státní rozpočet skončil v květnu ve schodku takřka 51 miliard korun. Jedná se o nejvýraznější květnový schodek od krizového roku 2012. S výjimkou let 2009 až 2012, která poznamenaly dopady světové finanční krize, vykázalo za celou historii ČR od roku 1993 květnové hospodaření státního rozpočtu hlubší než letošní schodek pouze jednou, a sice v roce 2003. To je varovné, byť do konce roku se rozpočet poněkud „spraví“, takže výsledkem bude schodek v rozmezí od 30 do 40 miliard. Takový deficit ale dá rychle zapomenout na Babiše coby muže, jenž dokázal veřejné finance stabilizovat, a dokonce v některých letech hospodařit přebytkově.
V polovině května odložil prezident Trump své rozhodnutí ohledně cel na evropská auta. Ale jen o půl roku. Jenže žádná zásadnější jednání mezi USA a EU v dané věci zatím neprobíhají a v dohledné době podle všeho ani neproběhnou.
Trump místo toho už od příštího týdne hodlá uvalit cla na Mexiko. Po více než čtvrtstoletí existence tím v podstatě zanikne severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA). K jejímu konci stačil jediný Trumpův tweet. V uvalování cel je tedy ochoten zajít hodně daleko. Před měsícem už byla málem na stole dohoda o obchodním smíru s Čínou. Zato dnes Peking Spojené státy obviňuje z „ekonomického terorismu“. To jen podtrhuje, jak citelně zhoustlo jen za necelý měsíc napětí ve světových obchodních vztazích.
V listopadu tak český automobilový průmysl může pokropit „dvojitá studená sprcha“: ta z Trumpových cel a ta, kterou způsobí takzvaný tvrdý brexit. Riziko toho, že Británie koncem letošního října vystoupí z EU bez dohody, roste. Příštím britským premiérem může být Boris Johnson, pro nějž je možnost odchodu bez dohody přijatelná.
Johnson je pro český export v evropském měřítku tím, čím je mu ve světovém měřítku Trump. Tedy další hrozbou. Nejsou to žádní globalisté. Takže jsou z podobného těsta, jak sám sebe doma prezentuje Babiš. Jenže on by právě teď na světové scéně globalisty typu exprezidenta Baracka Obamy potřeboval.
S nimi je totiž vývoj globální ekonomiky předvídatelnější a více v souladu s českými ekonomickými zájmy. S nimi je tedy předvídatelnější i vývoj českého exportu, průmyslu. A koneckonců i důchodů a platů, za něž si pak Babiš kupuje politickou oblíbenost u části české populace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
