Výsledek voleb do amerického Kongresu je ve svých hlavních aspektech plně v souladu s konsensuálním očekáváním trhu. Trh očekával, že republikáni ztratí většinu ve Sněmovně reprezentantů, zatímco si ji udrží v Senátu. Takový výsledek většinově předpokládaly i předvolební průzkumy, tudíž žádné překvapení jako při prezidentských volbách před dvěma lety se nekoná. Amerikou se nepřehnala demokratická „modrá vlna“, kterou někteří vyhlíželi.
Protože trh nynější výsledek očekával, je do značné míry již „započítán“ v cenách akcií, výnosech dluhopisů či v měnových kursech. Nelze tedy v důsledku voleb očekávat nějaké přehnané pohyby těchto aktiv. V případě akcií lze očekávat jejich mírný růst, neboť nejistota z resumé voleb opadla, zatímco dolar v bezprostřední reakci na stále ještě předběžný výsledek voleb mírně oslabil a výnos amerických dluhopisů poklesl. Jedním z důsledků voleb je totiž menší pravděpodobnost dalších daňových škrtů, neboť ty demokraté zřejmě již zablokují. Výsledkem by tak měl být menší tlak na americké veřejné finance a zřejmě i nižší dodatečná potřeba financování vládních výdajů, tudíž nižší objem nově vydávaných dluhopisů.
Na druhou stranu nelze příliš sázet na to, že demokratická většina ve Sněmovně zastaví Trumpovu fiskální expanzi v podobě navýšených veřejných výdajů. I rozdělený Kongres se totiž patrně shodne například na dalších výdajích na infrastrukturu. Zlom příliš nelze vyhlížet ani v oblasti celní války s Čínou, kterou Trumpova administrativa letos rozpoutala. Demokraté jsou historicky nakloněnější než republikáni vypisování nových, vyšších cel. Trumpův postoj vůči Číně by měl mít jejich podporu. Je ovšem otázkou, zda Trumpův postoj bude nadále tak vyostřený. Je možné, že pod tíhou výsledků voleb do Kongresu americký prezident sám od sebe, bez tlaku demokratů, přece jenom zmírní rétoriku a ubere razance svým činům, a to nejen ve věci celní války.
Trump sice označuje volební výsledek republikánů za „fantastický“, ale přesto pro něj nepochybně představuje jistou výstrahu před pomalu, ale jistě se blížícími prezidentskými volbami v roce 2020. Ovšem je pravda, že Trump je čtvrtým prezidentem v řadě, který po dvou letech od zvolení ztratil většinu ve Sněmovně reprezentantů. Jedná se tedy vlastně spíše o pravidlo než výjimku. Na druhou stranu je pravda také to, že Trumpovi hraje výjimečně dobře do karet ekonomika. Skutečnost, že republikáni nedokázali nízkou nezaměstnanost a stále silný akciový trh zhmotnit v lepší volební výsledek, je tou zásadní výstrahou právě i Trumpovi, jelikož volby byly do značné míry „referendem“ o jeho dosavadním působení v Bílém domě.
Rozdělený Kongres představuje pro trhy určitou nejistotu. Jak ukazuje historická zkušenost, americkým akciím se daří lépe, jestliže jej plně ovládají republikáni. Nicméně z hlediska trhů z výsledku voleb žádná zásadní změna bezprostředně nevyplývá. Takže i dopad na českou ekonomiku by měl být velice omezený. Koruna zůstane ve vztahu k dolaru stále pod tlakem, zatímco pokračující hrozba eskalace obchodní války nadále představuje klíčové riziko i pro českou ekonomiku a klíčový důvod toho, proč se koruna nachází – a nacházet zatím dále bude – na poměrně slabé úrovni vůči dolaru.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
