#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Tři čtvrtiny německých firem nejsou výhledově konkurenceschopné. Německo má problém – a my s ním  

15. ledna 2020

Německá vláda tento týden oznámila, že má historicky rekordní rozpočtový přebytek. Za rok 2019 činí 13,5 miliardy eur čili takřka 340 miliard korun. Na první pohled se tedy zdá, že náš západní soused je na tom výjimečně dobře.

Zároveň ale německá ekonomika loni rostla jen tempem 0,6 procenta, tedy nejpomaleji od roku 2013, jak plyne z dnešních předběžných údajů tamních statistiků. Německo dokonce loni spadlo na hranu technické recese, do níž nakonec nezabředlo jen o fous.

Vzhledem k tomu, že největší evropské hospodářství vykazuje rozpočtové přebytky nepřetržitě už od roku 2015, má dostatek finanční síly k fiskálnímu „nakopnutí“ své ekonomiky. Povzbuzení německé spotřeby by jistě prospělo i českému hospodářství, vždyť z ekonomické perspektivy je Česko vlastně sedmnáctou německou spolkovou zemí.

Dlouhodobě však Německo a jeho ekonomika čelí značnému problému, který bude českou ekonomiku naopak stahovat. Problém, jemuž Německo čelí, se jmenuje „inovátorovo dilema“. Německo je zdatný inovátor, ovšem zejména a takřka výhradně inovuje již zaběhlé, konvenční technologie. K dokonalosti například cizeluje vozy mercedes. Jenže kromě konvenčních technologií existují také ty, které zaběhlý pořádek narušují, módně se jim říká technologie disruptivní.

Disruptivní technologií jsou třeba vozy značky Tesla či obecně elektromobily. Disruptivní technologie v kratším časovém horizontu způsobují horší „výkon“ daného produktu, v našem případě tedy auta. Průměrná tesla je poměrně drahá, navíc třeba nabíjecí infrastruktura nebývá dostatečně rozvinutá. Kdekdo tak dá přednost mercedesu. Čili konvenční technologii. Včetně německých automobilek.

Velké zaběhlé automobilky typu Daimleru, BMW nebo Volkswagenu zareagovaly na dilema, zda dát přednost vylepšování stávající technologie, nebo se vrhnout na vývoj technologie disruptivní, v souladu s hypotézou „inovátorova dilematu“. Řekly si, že investovat do elektromobily je tuze nejisté, takže to riskovat nebudou. V té době ani nemusely, protože konvenční vozy měly zřetelnou převahu při poměřování ceny a výkonu včetně uživatelské přívětivosti.  Byly ziskovější. Rozvoj disruptivní elektromobility tak přenechaly třeba Tesle, případně i čínským automobilkám.

Jenže Tesla se postupně dostává do zisku, její akcie jsou nyní prakticky nejvýše v historii a v ústředí německých automobilek se mohou začít chytat za hlavu. Z disruptivní technologie se brzy může stát technologie konvenční, zatímco stávající konvenční technologie – pohon na benzín či naftu – zmizí v propadlišti dějin. Důraz na zelenou agendu a zavádění vládních environmentálních opatření toto mizení v propadlišti pochopitelně jedině urychlí. Německo má problém. Bylo až příliš úspěšné ve zdokonalování technologie, jež začíná být překonaná. Má velký problém. A my s ním.

Nová studie německé organizace Bertelsmann Stiftung uvádí, že pouze jedna ze čtyř německých firem je dostatečně inovativní – a tedy připravená na „disrupci“ –, aby zůstala konkurenceschopná. Je-li tomu tak, tři čtvrtiny německých firem výhledově na trhu neuspějí. To je nepříjemně vysoké číslo. Na tyto firmy jsou navázány statisíce pracovních míst v Česku, které navíc čelí své vlastní výzvě urychleně změnit základní ekonomický model svého fungování.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře