#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Trh přijal výsledek rakouských voleb s klidem, vyjednávání ale mohou trvat až do roku 2020

2. října 2019

Trh přijal výsledek nedělních předčasných voleb v Rakousku s klidem. Rakouský desetiletý dluhopis vykazuje mírný nárůst výnosu, zůstává však bezpečně v záporném pásmu, blízko historických minim. Ze zemí eurozóny dnes vykazuje vyšší nárůst výnosu na desetiletém bondu Kypr, srovnatelný pak Francie, Finsko, Slovensko nebo Nizozemsko.

Důvodem mírného nárůstu výnosu rakouských dluhopisů je spíše nejistota spjatá s povolebním vyjednáváním, které může být poměrně složité a zdlouhavé. Nejistota kolem vyjednávání tak převážila nad pozitivním efektem propadu Svobodných.

V zemích eurozóny se volební neúspěch protestní strany zpravidla pojí s poklesem výnosu dluhopisů, neboť je z hlediska investorů uklidněním. V Rakousku už jsou však zvyklí, protestní strana coby součást vládní koalice tam není ničím obzvláště nezvyklým. Navíc chabý výsledek Svobodných prakticky vylučuje jednu z možných variant povolebního uspořádání, což ovšem jen zvyšuje nejistotu ohledně toho, jaká formace vlastně Rakousku povládne.

Poprvé v historii se do vlády mohou dostat Zelení. Kladou si ovšem jednoznačnou podmínku, že ochrana klimatu by se v takovém případě musela stát středobodem rakouské politiky. Opětovný nástup Zelených, po jejich propadu ve volbách roku 2017, signalizuje změnu priorit rakouské veřejnosti. Klíčovou obavu již nepředstavuje ta z nezvládnuté imigrační politiky, kterou před dvěma lety dokázali ve volbách svým rekordním výsledkem kapitalizovat Svobodní. Naopak, do popředí zájmu se místo toho dostává obava z dalšího vývoje v oblasti klimatických změn. Z této obavy pochopitelně ponejvíce těží Zelení.

Rakousko nyní čekají povolební vyjednávání, která se dost možná protáhnou až do příštího roku. V posledních třiceti letech se jen jednou, v roce 1994, podařilo v zemi našeho jižního souseda dojednat koalici za méně než dva měsíce od voleb. Například v roce 1999 to trvalo dokonce čtyři měsíce.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře