#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Trh má jasno: Česká ekonomika i v posledním loňském čtvrtletí výrazně zaostala za dalšími zeměmi Visegrádu

11. února 2019

Česká ekonomika v posledním loňském čtvrtletí rostla podle našeho předpokladu meziročním tempem 2,4 procenta. Pro srovnání, trh ve střední hodnotě analytických odhadů předpokládá, že v sousedním Polsku činil ve stejném období meziroční růst 4,8 procenta, v Maďarsku 4,6 procenta a na Slovensku 4,1 procenta. Všechna data budou příslušnými statistickými úřady zveřejněna v druhé polovině tohoto týdne.

Tuzemská ekonomika růstem ve výši 2,4 procenta „kopíruje“ hodnotu svého meziročního růstu ze třetího čtvrtletí. Za ostatními zeměmi Visegrádské skupiny zaostává kvůli svému těsnějšímu napojení na německou ekonomiku, zejména pak prostřednictvím subdodávek německému autoprůmyslu. Ten byl v druhé polovině loňského roku znatelně neblaze zasažen přechodem na nové homologační standardy automobilů. Německo také hůře než mnohé jiné ekonomiky pociťuje zpomalení Číny, která pro něj představuje klíčové exportní odbytiště.

V důsledku situace v Německu a v Číně se po celý loňský rok vytrácel optimismus z českého průmyslu. Na přelomu roku se pak podmínky v něm dokonce začaly zhoršovat a objevily se první signály propouštění.

Naštěstí se v posledním loňském čtvrtletí poměrně dobře dařilo českému zahraničnímu obchodu, a to právě navzdory popsané situaci v průmyslu. Růstu české ekonomiky pomohly ale zejména investice, a to jak soukromé, tak hlavně ve třetím a právě čtvrtém kvartále také investice veřejné. Ty souvisely s nutností dočerpat část přidělených prostředků z fondů EU ještě před koncem roku 2018, což se nakonec podařilo. Soukromé investice mířily zejména do rozšiřování produkčních kapacit, ty veřejné pak do infrastruktury. S příchodem chladného počasí na sklonku roku 2018 však aktivita ve stavebnictví citelně polevila a stavebnictví tak nenaplnilo optimistický předpoklad dvouciferného loňského růstu.

Nadále silná přitom i ve čtvrtém čtvrtletí zůstávala spotřeba domácností. Varovný je však v oblasti širšího maloobchodu loňský první pokles automobilového segmentu od roku 2012. Ten souvisí se zmíněnou „homologační krizí“, ale také s nasycením trhu po pokrizové obnově vozových parků jak jednotlivců, tak zejména firem.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře