Mzdy v Česku letos ve druhém čtvrtletí rostly po očištění o inflaci meziročně nejvýrazněji minimálně od roku 1997, konkrétně o 8,2 procenta. Závratný růst je dán poníženou základnou loňského druhého čtvrtletí, kdy ne ekonomiku i na mzdy nejtíživěji dolehla tehdy vrcholící pandemie. Také je dán tím, že se letos ve druhém kvartále vyplácely mimořádné odměny covidové zdravotníkům.

Co však skutečné zaráží, je nebývalý rozdíl v růst výdělků ve veřejné sféře a ve sféře soukromé. V prvně jmenované sféře rostly výdělky tempem 17,7 procenta. V soukromé sféře mzdy stoupaly jen ani polovičním tempem 8,8 procenta. Platy ve veřejné sféře táhly právě výdělky v sektoru zdravotní a sociální péče, kde narůst činil extrémních takřka 44 procent.

K poklesu mezd došlo v jediném sektoru, a sice v peněžnictví a pojišťovnictví. Takže tento sektor má zásadní podíl na tom, že v soukromé sféře rostly výdělky výrazně pomaleji než ve sféře veřejné.

Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, a zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu, je zcela neudržitelný. Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé.