#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ti, co málo vědí

11. června 2015

Posledně, když se lídři globálně nejvyspělejších zemí světa sešli v Německu, svět se zdál být poněkud radostnějším místem. Psal se červen 2007. Vladimir Putin se usmíval na George Bushe a společně pilovali detaily červencové návštěvy ruského lídra v letním sídle Bushových.
Ve společném komuniké se zúčastnění lídři nechali slyšet, že „světová ekonomika je v dobré kondici“.
Když se před pár dny světoví lídři sešli po osmi letech opět v Německu, na zámku Elmau v Bavorsku, bylo jich už jen sedm jako kdysi před rokem 1998. Putin je od ruské anexe Krymu na podobných setkáních nežádoucí osobou. Svět se přitom stále úplně nedokázal vypořádat s tíživými důsledky finanční krize, jejíž prvopočátky lze nalézt v srpnu roku 2007.
V září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers, o rok či dva později – nebýt záchrany ze strany mezinárodního společenství – by padlo i Řecko. To možná stejně nakonec zkolabuje. Arabské země za sebou mají své „jaro“. Po něm však, zdá se, nenásleduje „léto“, nýbrž to, co kdysi po „pražském jaru“, totiž jakási „zima“, totiž polarizace arabského světa, symbolizovaná nástupem Islámského státu, uprchlictvím a sílícím džihádismem na evropském kontinentu. Gruzie v roce 2008 a nějaká léta poté Majdan a zmíněný Krym, to jsou zase dost možná projevy další studené války.
Nejmocnější lídři zeměkoule před lety zjevně nepředpokládali, jak náročných a napjatých osm let před sebou mají. Když ani oni ne, kdo jiný mohl? Ani nejmocnější lidé světa nezmohou nic proti jeho komplexnosti a nevyzpytatelnosti. Svět tudíž nemůže ovládnout jeden šílenec jako vystřižený z Jamese Bonda ani hrstka iluminátů, jak věří konspirační teoretici. To je fajn. To, zda je fajn i to, že nejmocnější lidé planety vlastně vědí zhruba totéž, co obyčejný smrtelník, přenechejme k úvaze laskavému čtenáři.

Vyšlo v Reflexu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře