Odraz ode dna. Přesně v takové fázi se nalézá české stavebnictví. Tento sektor obecně následuje makroekonomický vývoj se zpožděním. Výstavba se zpravidla nenaplánuje přes noc a projektový charakter stavební produkce činí sektor poněkud těžkopádným v přizpůsobování se trendům. Takže zatímco česká ekonomika jako celek jeví známky oživení od loňského léta a v průběhu letošního roku optimismus dále roste, stavebnictví, zdá se, procitá až nyní. Pro příští rok plánují české stavební firmy dokonce nábor nových zaměstnanců – po několika letech masivního propouštění.
To však není jediná nadějná zpráva. Během prvních tří kvartálů vzrostl index stavební produkce o 3,9 procenta. Přitom za dvanáct loňských měsíců meziročně poklesl o 6,7 procenta. I tak je však letos stavební produkce stále o 24 procent nižší než v posledním ještě příznivém roce 2008. Nelze také zapomínat, že letošní růst odráží i mírnou zimu, která stavbařům umožnila pracovat skoro bez omezení. A také nízkou loňskou srovnávací základnu.
Zmíněný odraz je patrnější v oblasti inženýrského stavitelství, které po čtyřech letech propadů roste o 9,4 procenta. Pozemní stavitelství si polepšilo o 1,6 procenta po šesti letech propadů. Inženýrskému stavitelství pomáhají primárně veřejné zakázky. V uplynulých třech čtvrtletích činil jejich objem ve stavebnictví přes 88 miliard korun, což je meziročně o 23 procent více. V případě pozemního stavitelství ožívají zejména logistický segment a bytová výstavba. V Praze prodali developeři od ledna do září 4250 bytů, meziročně o necelých 23 procent více.
Přesto zůstává stavebnictví náchylné k jakýmkoli makroekonomickým záchvěvům. Stavební firmy, které přežily, jsou na kost vyždímané a zůstávají oslabené. Jen v letech 2011 až 2013 se jejich zisk propadl v souhrnu téměř o 60 procent při bezmála 14procentním poklesu tržeb. Ve stavebnictví nyní působí 23 procent subjektů, které lze hodnotit jako rizikové, průměr ekonomiky je přitom devět procent.
Příští rok bude rozhodující. Investiční politika státu zřejmě neuvadne. Otázkou je, jak obecnou ekonomickou situaci vyhodnotí soukromí investoři a jak se situace promítne v poptávce občanů na realitním trhu. Té budou nahrávat nízké úrokové sazby. Průměrná sazba hypotečního úvěru je rekordně nízko, ovšem není zdaleka vyloučeno, že pokles bude pokračovat i v roce 2015.
Soukromé investory a poptávku občanů by ale nepříznivě ovlivnilo zpomalení, či dokonce zastavení oživování ekonomiky. Při pohledu na hospodářský stav eurozóny nebo na Ukrajinu je třeba říci, že naše ekonomika není mimo stav ohrožení. Dokud bude tento stav trvat, stavebnictví si stále může při odrazu nehezky zvrtnout kotník a upadnout zpátky do temnoty předchozích let.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
