#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Světový ropný průmysl lze zasáhnout přímo v jeho srdci. A velmi levně

20. září 2019
Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná zařízení svět čelí nepříjemné pravdě. Globální ropný průmysl lze zasáhnout velmi levně přímo v jeho srdci.

Jemenští povstalci Húsíjové tvrdí, že útok provedli za použití pouze deseti dronů. Přitom vyřadili z provozu zařízení, které zajišťuje dodávku pěti procent světové ropy. Zeměkoule kvůli deseti dronům teď postrádá 5,7 milionu barelů ropy denně.

To vůbec není málo. Vlastně jde o největší náhlý výpadek v dodávkách ropy v dějinách. Při íránské islámské revoluci roku 1979 činil výpadek 5,6 milionu barelů denně. V souvislosti se Sáddámovým vpádem do Kuvajtu v roce 1990 svět počítal ztrátu na 4,3 milionu barelů ropy denně. Co nezvládli íránští revolucionáři nebo Saddámova vojska, to se povedlo deseti „letadlům na vysílačku“.

Jedná se o příklad asymetrické války. Poměrně levné vybavení, konkrétně několik dronů, má dnes potenciál zásadně ochromit celosvětovou ekonomiku. Pokud ji tedy zasáhnou v tom správném místě, v nervovém uzlu.

Saúdskoarabský ropný areál Abkajk, největší svého druhu na světě, takovým uzlem nepochybně je. Zůstává tak k podivu, že celý komplex nebyl lépe střežen. Některé to dokonce svádí k úvahám, zda není celý útok inscenovaný, například zrovna samotnými Saúdy.

Vrtět s Rijádem

Takové úvahy vychází z jednoduchých počtů. Rijádu se přece hodí jak zdražení ropy, jež útok způsobuje, tak také to, že je nyní konec s možným oteplením ve vztahu Washingtonu a Teheránu.

Pokud někdo zvláště nelibě hleděl na nedávnou snahu některých státníků, nejvýrazněji francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, připravit půdu pro jednání Spojených států a Íránu, byla to kromě Izraele právě Saúdská Arábie. Zrovna tak se Rijád netajil tužbou zvýšit cenu ropy. Jeho rozpočet je na ropných příjmech životně závislý. Třeba proto, aby mohl dále válčit právě s Húsíji.

Zdá se však, že jde o počty opravdu až příliš jednoduché, ba prosťoučké. Nezohledňují totiž další nutný dopad víkendových událostí, které už Rijádu do karet vůbec hrát nemusí. Je nyní těžké určit, jak dlouho zásadní výpadek v dodávkách saúdskoarabské ropy potrvá.

Mohou to být dny, týdny, může to být měsíc i víc. Zejména pokud by byl výpadek delší, měsíční, lze očekávat, že třeba dosavadní asijští odběratelé saúdskoarabské ropy, třeba Indie, chtě nechtě zaklepou na pomyslná vrata íránského ropného průmyslu. Jinými slovy, Rijád může přijít o část svých zákazníků, pro něž bude do budoucna již příliš nespolehlivým dodavatelem.

Pochybovač však může namítnout, že jestliže je útok inscenovaný, je inscenované i vše okolo, včetně debaty o tom, kdy se provoz v Abkajku plně obnoví. A jistě dodá, že se obnoví přesně tehdy, až bude třeba. Tedy aby to Rijádu nezpůsobilo žádné hlubší šrámy. Budiž.

Co ale světová ropná komunita? Vždyť i ona nyní bude nahlížet Rijád jako méně spolehlivého partnera. A vlastně je do značné míry jedno, zda útok inscenoval, nebo ne. Opakovat se přece může jak inscenovaný, tak autentický útok. Záleží jen na tom, jaké zájmy jsou v pozadí. A výpadek v dodávkách je reálný, nikoli inscenovaný, to je holý fakt.

Pokud by se Rijád snažil „vrtět se světem“, manipulovat jej dle svých zájmů, už nyní se mu to částečně vymstilo. Důvěra v saúdskoarabská ropná zařízení a jejich zabezpečení dlouho nebude taková, jako byla ještě před víkendem. To bude zákazníky od saúdské ropy odrazovat, někteří začnou hledat spolehlivější dodavatele. Ne náhodou po útoku zpevňují měny takových zemí, jako je Kanada nebo Norsko. Ropy mají dost a navíc nepošramocenou pověst.

Pokud ovšem někdo prostřednictvím deseti dronů  „vrtěl s Rijádem“, ať už Húsíjové či přímo Írán, pro saúdské království to opět není nejlepší vizitka. Země, která má po Spojených státech a Číně třetí největší armádní výdaje, není s to ani elementárně ochránit samotné srdce svého ropného průmyslu, bez nějž je jen pouští.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře