Stavební produkce v ČR poklesla v květnu meziročně nejvýrazněji od července 2016, zhruba o desetinu. V porovnání s bezmála třetinovým propadem průmyslu je to stále ještě poměrně příznivý výsledek. Navíc produkce v oblasti infrastrukturního stavitelství zůstává meziročně prakticky „na svém“, propadla se meziročně o necelé procento.
Pokles stavebnictví tak má na svědomí zejména stavitelství pozemní. Tento pokles souvisí s tím, že stavební firmy a developeři, zejména menší firmy a podnikatelé ve stavebnictví, přišly v době koronakrize kvůli nejisté budoucnosti o zakázky, případně zastavili či pozastavili své projekty.
Současně se stavební firmy potýkaly s nedostatkem pracovní síly, zejména té zahraniční, na níž je tuzemské stavebnictví poměrně citelně závislé.
Přesto může stavebnictví v nadcházející době představovat na makroekonomické úrovni tlumič hlubokého propadu v průmyslu. Některé pracovníky, například ty manuální, může také průmyslu „přetahovat“ a tím přispívat ke zmírnění zhoršování situace na trhu práce.
Ekonomický vývoj ve stavebnictví je setrvačnější než v průmyslu. Plánuje se na delší dobu dopředu, například kvůli dlouhým povolovací procesům, takže relativně rychlou krizi může stavebnictví přestát poměrně dobře, byť by se jednalo o krizi i celkem hlubokou.
Stavebnictví, zejména opět infrastrukturní stavitelství, by také mělo v relativně výrazné míře těžit ze zesílené a akcelerované investiční činnosti vlády. K výraznějšímu investování vlády by mělo dojít, jak plyne z jejích proklamací, otázkou však je, zda existuje dostatek projektů připravených rovnou k zainvestování. K akceleraci a zesílení investiční činnosti vlády, s důrazem na regionální rozvoj a podporu malých a středních podniků, vybízí vládu také Národní ekonomická rada vlády.
Stavebnictví se tak v letošním roce propadne nejvýše o pět procent, tedy třikrát až čtyřikrát méně než průmysl.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
