#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Státní rozpočet vykazuje absolutně nejhorší plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti

1. července 2020
Schodek letos dosáhne nejspíše 500 miliard korun, pomoc firmám je však stále nedostatečná.

Červnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 195,2 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních šesti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A hůře nehospodařila ani v žádném z jakýchkoli jiných období toho či onoho roku v celé historii od roku 1993.

A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes. Pokud se vezmou v potaz všechna měsíční plnění státního rozpočtu za období od vzniku republiky v roce 1993, tedy nejen plnění červnová, je výsledek za letošní červen absolutně nejhorší v historii. Nynější schodek je totiž vyšší než ten dosavadní rekordní, z prosince krizového roku 2009, kdy se v českých veřejných financích nejtíživěji projevily důsledky světové finanční krize. Tehdy schodek činil 192,4 miliardy korun.

Letošní červnový rekordně hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Míra nezaměstnanosti v ČR je stále suverénně nejnižší v rámci EU. S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu druhé půle letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti. I s přihlédnutím k červnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun.

Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v červnovém plnění rozpočtu navíc odráží pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard červnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného.

Varovné je také to, pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná, a to navzdory rekordnímu schodku. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které tento týden v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka. Zatímco při posledním zveřejnění dat, těch k 12. červnu, bylo v rámci v současnosti stěžejního záchranného programu COVID III schváleno padesát žádostí v objemu přes 143 milionů korun, ke dni 19. červnu je to podle dnes zveřejněných dat ČNB už 122 žádostí v objemu přes 433 milionů korun. Zatímco k 12. červnu bylo čerpáno reálně sedmnáct milionů korun, ke dni 19. června bylo reálně čerpáno necelých 183 milionů.

To je však stále pouze zlomek, ani ne 0,04 procenta, z takřka pětisetmiliardové pomoci, které by se podnikové sféře mohlo v rámci program COVID III dle nastavených parametrů maximálně dostat.

K 19. červnu se sešly žádosti podniků o podporu v objemu necelých 13,3 miliardy korun. Největší objem žádostí připadá na firmy a podniky ze zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší počet žádostí pak vykazuje segment maloobchodu a velkoobchodu.

S cílem zajistit dostatečnou likviditu reálné ekonomiky, nezbytnou pro zachování a obnovu ekonomické aktivity podniků a podnikatelů, byly postupně vytvořeny programy státní úvěrové podpory. Ty jsou založeny na dílčím ručení státu za bankovní úvěry subjektům, které byly omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření. Jedná se o zejména programy COVID II, COVID III, COVID Praha a COVID EGAP).

Pomoc firmám je stále o řád níže než pravděpodobný letošní celoroční schodek.

Česká republika v rámci programu COVID III poskytuje státní záruku v rozsahu nejvýše 150 miliard korun na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých komerčními bankami. Maximální výše jednotlivého úvěru je 50 milionů korun.

Podmínkou poskytnutí záruky je určení úvěru na provozní financování a prokázání, že jde o žadatele s maximálně 500 zaměstnanci.

V případě malých a středních firem, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců, je ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru, tedy podíl úvěrující banky na riziku je minimálně 10 procent. Současně je plnění ze záruky v jednotlivém případě omezeno částkou 45 milionů korun. U podnikatelů zaměstnávajících 250 až 500 zaměstnanců je ručení poskytováno v maximálním rozsahu 80 procent poskytnutého úvěru, tedy je plnění ze záruky omezeno částkou 40 milionů korun.

K zajištění řádného řízení rizik ze strany bank je plnění ČMZRB limitováno ve vztahu ke každé konkrétní bance do výše 30 procent celkového úvěrového portfolia – jedná se o takzvanou portfoliovou záruku. Objem státní záruky 150 miliard korun díky tomu umožní obsloužit až 495 miliard korun prostředků potřebných pro jednotlivé segmenty české ekonomiky.

Dosavadní pomoc státu firmám je stále o řád níže než schodek předpokládaný pro celý letošní rok ve výši 500 miliard korun.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře