#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Státní rozpočet vykázal nejhorší srpnový výsledek od krizového roku 2013, na vině je pomalejší ekonomika a plošné přidávání na platech a důchodech

3. září 2019

Státní rozpočet skončil v srpnu ve schodku takřka 15,4 miliardy korun. Jedná se o nejvýraznější srpnový schodek od krizového roku 2013. Loni státní rozpočet ke konci srpna hospodařil s přebytkem bezmála patnáct miliard korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsíců se situace například v oblasti inkasa DPH pozvolna zlepšuje. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.

Do hospodaření státního rozpočtu výrazně promlouvají prostředky z fondů EU. Loni v prvním pololetí přišlo z rozpočtu EU ještě posledních více než dvacet miliard korun vztahujících se k programovému období let 2007 až 2013. Tyto peníze letos chybí. Česká republika naopak zrychluje čerpání evropských peněz, aby před koncem běžícího programového období v příštím roce stihla vyčerpat uspokojivou část sumy přidělené pro programové období let 2014 až 2020. S rychlejším čerpáním se pojí nutnost navyšování výdajů na předfinancování, přičemž meziročně toto navýšení převyšuje 16 miliard korun, a činí tak takřka 30 procenta. Po očištění o vliv evropských peněz je letošní červencový schodek o 10,5 miliardy korun nižší než podobně očištěný výsledek za prvních sedm měsíců loňského roku.

Meziročně stát na daních a odvodech vybírá o 6,3 procenta více než loni, což odpovídá zhruba padesáti miliardám korun. Je ovšem patrný tlak citelného loňského plošného přidávání státním zaměstnancům a také tlak navyšování důchodů. Navýšení rozpočtových výdajů je za prvních osm měsíců roku meziročně více než jedenáctiprocentní, zatímco vláda za celý rok počítá s navýšením jen o zhruba osm procent. Navíc zatím za plánem zaostává inkaso DPH. Vláda počítá, že za letošek vybere na DPH o bezmála sedm procent více peněz než loni, avšak za období od ledna do srpna vybrala na této dani meziročně pouze o zhruba pět procent více. Důvodem je zčásti horší makroekonomický výkon, než s jakým vláda počítala.

V druhé polovině je roku je třeba „tradičně“ počítat se zhoršením výsledků jednotlivých měsíčních plnění rozpočtu. Výsledné saldo by se mělo pohybovat ve schodku 35 miliard korun, a tedy „se vejde“ do rozpočtovaného schodku 40 miliard.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře