Maloobchodní tržby se letos v říjnu opět meziročně propadaly, a to osmnáctý měsíc v řadě. Pokles však činí 1,4 procenta, takže je z oněch osmnácti měsíců nejslabší. Maloobchod tak v říjnu měl svůj nejlepší, resp. nejméně špatný měsíc za celé období od dubna 2022, kdy zatím naposledy meziročně rostl. Jde o neklamné znamení, že v Česku se blíží období stabilizace v oblasti vývoje spotřeby domácností. Zatím však i tak domácnosti reálně vykazují spotřebu na úrovni roku 2018, což svědčí o vleklosti a hloubce aktuální spotřebitelské recese. Nedostatečná spotřeba domácností je klíčovým zdrojem propadu celé tuzemské ekonomiky, jež jako jediná v EU stále nedosáhla výkonnosti posledního předcovidového roku 2019.
Tuzemské domácnosti jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké meziroční inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácností také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova „nemá, kde brát“, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla. Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – zejména ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit. Třeba i z opatrnostních důvodů. Míra úspor v ekonomice je tak nadále poměrně vysoká, což brání výraznějšímu růstu spotřeby lidí a rychlejšímu zotavení maloobchodních tržeb. Ty se meziročně propadají v segmentu jak nepotravinářského, tak zejména potravinářského zboží.
V porovnání s loňským říjnem lidé v Česku šetřili hlavně na oblečení a obuvi a elektronice, jednou z mála položek, které kupují více než před rokem, je kosmetika. Častěji než v minulosti ovšem také například v případě nákupů právě oděvů vyráželi do obchodů za hranice, zejména do Polska. V Polsku a zároveň třeba i v Německu nakupují v širší míře než dříve například i potraviny, kvůli tamější relativní láci a nezřídka přitom vyšší kvalitě. Roční objem přeshraničních nákupů tak letos může dosáhnout zhruba 60 miliard korun, což zhruba odpovídá výdajům domácnosti spjatých s Vánocemi. Jedná se tedy o nezanedbatelnou sumu. V posledním zhruba půlroce, po který se v Česku tržby maloobchodu propadají, vrostl podíl Čechů, kteří nakupují v zahraničí, z deseti na přibližně patnáct procent.
Za celý letošní rok tržby maloobchodu klesnou o výrazná 4,3 procenta, v příštím roce pak díky odeznění mimořádně vysoké inflace a souvisejícímu vzestupu reálných mezd dosáhnou růstu zhruba 3,5 procenta.
Maloobchodní tržby vykázaly loni v prosinci nejvýraznější meziroční nárůst za celé období od května 2022 včetně. Naposledy výrazněji rostly v dubnu 2022.... více
Stavební produkce v březnu opět zklamala, i když meziměsíční pokles byl výrazně nižší než v únoru. Ani teplá zima, jež ekonomice jako... více
Za současnou mimořádnou inflaci platí v Česku hlavně střední třída. Její životní úroveň padá opravdu výrazně, a to na rozdíl od... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
