Jak dopadá inflace na důchodce a roztočí požadavek odborů na15procentní růst platů další kolo inflace? O těchto a dalších tématech v pořadu Naše Česko promluvil šéf Unie zaměstnavatelských svazů a zároveň prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký v rozhovoru s ekonomem Lukášem Kovandou.
Odbory žádají růst minimální mzdy o dva tisíce korun a také 15procentní nárůst platů státních zaměstnanců. „Je to legitimní požadavek, ale není to adekvátní. Oni to zdůvodňují tím, že chtějí kompenzovat kupní sílu v důsledku inflace, ale je potřeba si uvědomit, že stát tu není proto, aby vždy, když tu bude vyšší míra inflace, to kompenzoval,“ řekl Jiří Horecký.
Podle něj by mohlo na podzim dojít k zvýšení základních platových tarifů, k čemuž by pravděpodobně stejně došlo začátkem příštího roku. „Je potřeba zvýšit spíš skupinu, kde byly poslední tři roky platy zmrazené. Týká se to například technického personálu v sociálních a zdravotnických službách, zaměstnanců v kultuře i některých úředníků,“ doplnil šéf Unie zaměstnavatelských svazů.
Průměrný plat v divadlech či na úřadech práce je podle něj kolem 30 tisíc korun s nástupním platem kolem 20 tisíc hrubého. „Je potřeba, aby tato nejmenší platová skupina rostla dynamičtěji. V této skupině je to zhruba 250 až 300 tisíc zaměstnanců,“ řekl Horecký.
Požadavek odborářů je ale 15procentní nárůst platů pro tuto skupinu. Pro tu druhou, kde jsou hasiči, učitelé a další, tam požadují cca sedm procent. „To by vedlo k zátěži pro veřejné rozpočty takřka 20 miliard korun,“ doplnil Kovanda. Horecký dodává, že plné kompenzování těchto požadavků by jen podpořilo na inflaci.
Inflace zasáhla i sektor sociální péče, zejména seniory. Důchodců se ale inflace tak významně podle Horeckého nedotýká. „Jejich spotřební koš je odlišný a inflace na ně dopadá méně,“ podotkl. Navíc se letos už potřetí zvýšily důchody, přesto si při takto vysoké inflaci zhruba o tři až čtyři procenta pohoršili.
Co se týká pětitisícového příspěvku na dítě, byl by Horecký radši, kdyby byl zacílenější. „Limit je opravdu nadstandardní, částečně ho dostanou i lidi, u kterých by se nic nestalo, kdyby to nedostali. Příspěvek by možná mohl být vyšší pro lidi, kteří jsou v nízko příjmové kategorii a jsou více ohrožení,“ uzavírá.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
