#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Slovensko má vyšší inflaci než Česko

14. července 2023
A bude tomu tak nejspíše i po celý letošek a v příštích letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji.

Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů slovenských statistiků činila v červnu meziroční inflace na Slovensku 10,8 procenta, zatímco v Česku dle ČSÚ jen 9,7 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta. Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání.

Na Slovensku by inflace měla být letos i v příštích dvou letech znatelně vyšší než v Česku. Podle prognózy, již sestavuje agentura Bloomberg na základě střední hodnoty řady odhadů mezinárodních finančních institucí, by letos měla celoročně inflace na Slovensku vykázat hodnotu 11,3 procenta, v příštím roce pak 5,4 procenta a roku 2025 pak 3,8 procenta. Podle stejného odhadu bude česká inflace v daných letech vykazovat po řadě hodnoty 10,9 procenta, 2,8 procenta a konečně 2,3 procenta.

Mezinárodní instituce tedy předpokládají, že Česko má před sebou více let, po která bude – jako už nyní – vykazovat nižší inflaci než Slovensko. To souvisí zejména s omezenějšími možnostmi, jimiž slovenská ekonomika může vleklejší zvýšené inflace čelit. Slovensko především na rozdíl od Česka postrádá nezávislou měnovou politiku. O ni přišlo vstupem do eurozóny. Pokud by nebylo členem eurozóny, mohlo by nastavit své základní úrokové sazby na vyšší úroveň a tak – jako Česko – proti inflaci bojovat účinněji.

Kritici, kteří v současnosti poukazují na to, že boj České národní banky s inflací je neúčinný, tedy nyní buď musí toto své stanovisko přehodnotit, nebo začít říkat, že také boj Evropské centrální banky s inflací – alespoň tedy v zemích typu Slovenska – je neúčinný. ECB si nemůže dovolit nastavit vyšší úrokové sazby, neboť by tím ohrozila udržitelnost veřejných financí zejména takzvaného jižního křídla eurozóny v čele s Itálií.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře